č. 236/1948 Zb.
[zrušené č. 32/1957 Zb.]
ZÁKON
ze dne 7. října 1948
o vojenské nemocenské péči.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Osobní rozsah vojenské nemocenské péče.
§ 1.
(1)
Účastníky vojenské nemocenské péče (dále jen „účastníci“) jsou jednak
1. vojenské osoby v činné službě, a to
a) vojenské osoby z počtu mužstva konající jakoukoli vojenskou činnou službu, počítajíc v to délesloužící poddůstojníky,
b) důstojníci presenční služby,
c) důstojníci a rotmistři v záloze konající jakoukoli vojenskou činnou službu, počítajíc v to zejména též dobrovolnou další činnou službu,
d) důstojníci a rotmistři z povolání, jakož i čekatelé, činně sloužící i na dovolené s čekaným,
2. žáci vojenských škol a vojenští učňové a elévové, i když nejsou vojenskými osobami v činné službě, jednak, nejsou-li pojištěni pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění,
3. vojenské osoby mimo činnou službu, a to
a) důstojníci a rotmistři ve výslužbě,
b) důstojníci a rotmistři v záloze s trvalým nebo dočasným výslužným,
c) délesloužící poddůstojníci s výslužným,
4. vojenští pensisté,
5. invalidi z počtu mužstva, bývalí poddůstojníci z povolání a bývalí bosensko-hercegovští četníci, pobírají-li vojenské odpočivné platy,
6. pozůstalí, příslušejí-li jim vojenské zaopatřovací platy.
(2) Vojenská nemocenská péče se vztahuje i na rodinné příslušníky účastníků (§ 2) s výjimkou vojenských osob z počtu mužstva, důstojníků presenční služby a důstojníků v záloze, nejsou-li tito rodinní příslušníci pojištěni pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění a nevztahují-li se na ně ani ustanovení zákona o národním pojištění o dávkách rodinných příslušníků z pojištění pro případ nemocí a mateřství.
§ 2.
Rodinní příslušníci.
(1)
Za rodinné příslušníky podle tohoto zákona se pokládají, žijící ve společné domácnosti s účastníkem:
a) manželka (manžel),
b) družka (druh), pokud v den nápadu dávky žila s účastníkem ve společné domácnosti již alespoň šest měsíců,
c) děti manželské i nemanželské, pastorci a osvojenci do dokonalého 16. roku,
d) děti ve věku od 16. do 25. roku, připravují-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem),
e) děti bez věkového omezení, nemohou-li si pro tělesnou nebo duševní vadu vlastní prací opatřit výživu, nebo je-li na ně vypláceno výchovné.
(2)
Za rodinné příslušníky se dále pokládají, jsou-li výživou převážně odkázáni na účastníka,
a) rodiče, prarodiče, tchán, tchýně,
b) schovanci, sourozenci a vnuci za podmínek uvedených v odstavci 1, písm. c) až e), jestliže v den nápadu dávky žili s účastníkem ve společné domácnosti již alespoň šest měsíců,
c) sestra nebo dcera účastníka, vede-li mu domácnost a žila-li s ním v den nápadu dávky ve společné domácnosti již alespoň šest měsíců,
d) rozvedená manželka (manžel), má-li k ní manžel vyživovací povinnost.
(3) Podmínka společné domácnosti se pokládá za splněnou i tehdy, žijí-li manželka (manžel) nebo děti odděleně z důvodů plynoucím z vojenské služby, vzhledem k výchově dětí nebo bytové tísni nebo z důvodů zdravotních, hospodářských, vzdělávacích anebo z…
