dnes je 29.9.2022

Input:

247/1948 Sb., Zákon o táborech nucené práce, platné do 31.7.1950

č. 247/1948 Zb.
[zrušené č. 88/1950 Zb.]
ZÁKON
ze dne 25. října 1948
o táborech nucené práce.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Aby osoby uvedené v § 2 mohly býti vychovány k práci jako občanské povinnosti a aby mohlo býti využito jejich pracovních schopností k prospěchu celku (§ 32 ústavy), zřizují se tábory nucené práce (v dalším jen „tábory“).
(2) Tábory zřizuje a spravuje ministerstvo vnitra, které může podle potřeby tuto působnost přenésti na krajské národní výbory.
(3) Pracovních sil zařazených do táborů (§ 2) bude použito pro výkon prací podnikaných státem, národními podniky a svazky lidové správy ke splnění jednotného hospodářského plánu.
§ 2.
(1) Do táborů budou zařazeny
a) osoby, které jsou starší 18 let, nepřekročily 60. rok věku a jsou tělesně a duševně způsobilé, ale práci se vyhýbají nebo ohrožují výstavbu lidově demokratického zřízení nebo hospodářský život, zvláště veřejné zásobování, a osoby, které jim to umožňují,
b) osoby pravoplatně odsouzené pro některý z činů uvedených v zákonu ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, zákonu ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, zákonu ze dne 13. února 1947, č. 27 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu, nebo zákonu ze dne 18. července 1946, č 165 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou.
(2) U správních přestupků, u nichž při uložení trestu na svobodě podle dosavadních zákonů mohlo býti vysloveno, že trest na svobodě delší tří měsíců má býti odpykán v donucovací pracovně, bude tento trest vykonán v táboře.
§ 3.
(1) O zařazení do tábora a o době trvání pobytu v něm v případech uvedených v § 2, odst. 1, písm. a) a o době trvání pobytu v případech uvedených v § 2, odst. 1, písm. b) rozhodují tříčlenné komise, jejichž členy a náhradníky jmenují krajské národní výbory.
(2) Do tábora lze zařaditi osoby uvedené v § 2 na dobu od tří měsíců do 2 roků.
§ 4.
Komise zřízená podle § 3, odst. 1 může, kde toho povaha případu vyžaduje:
a) zakázati osobě zařazené do tábora po jejím propuštění z něho pobyt v určitém územním okrsku nebo místě nebo jí určiti místo pobytu,
b) naříditi vyklizení bytu zařazené osoby,
c) rozhodnouti, že do živnostenského podniku nebo majetkových podstat zařazené osoby bude zavedena národní správa,
d) rozhodnouti, že zařazené osobě bude odňato živnostenské oprávnění.
§ 5.
Odvolání podané proti rozhodnutí vydanému podle § 3 nebo § 4 nemá odkladného účinku.
§ 6.
(1) Komise podle § 3, odst. 1 může na návrh správy tábora po uplynutí nejméně tří měsíců dobu pobytu v táboře zkrátiti, má-li za to, že zařazená osoba svou pracovitostí a svým chováním dává jistotu, že po propuštění povede pracovitý, spořádaný a bezúhonný život, nebo prodloužiti, nedává-li svým chováním v táboře této jistoty.
(2) Zařazené osoby budou z tábora propuštěny, nehledě k určené době povinného pobytu, stanou-li se trvale tělesně nebo duševně nezpůsobilými k práci a k pobytu v táboře.
§ 7.
(1) Zařazené osoby jsou povinny konati jim uložené práce, a to jak