č. 37/1957 Zb.
[zrušené č. 142/1961 Zb.]
ZÁKON
ze dne 4. července 1957
o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl první
Úvodní ustanovení
§ 1
Odpovědné úkoly soudů vyžadují, aby soudci byli vzorem občanské bezúhonnosti a oddanosti k lidově demokratickému zřízení. Porušování pracovní kázně, závady v soudcovské práci a chování nedůstojné soudce podrývají autoritu soudů, založenou na důvěře občanstva, poškozují zájmy státu a mohou být i na újmu právům občanů. Je proto nutno stanovit kárnou odpovědnost soudců.
Oddíl druhý
Obecná ustanovení
§ 2
Kárné provinění
(1)
Soudci lidových a krajských soudů (dále jen „soudci“) mohou být kárně stíháni pro
a) porušení pracovní kázně,
b) vážné závady v soudcovské práci způsobené úmyslně nebo vzniklé jejich hrubou nedbalostí,
c) chování nedůstojné soudce.
(2) Pro nepatrné provinění se kárné řízení nezavede. Takové nepatrné provinění však soudci vytkne předseda soudu; jde-li o předsedu lidového soudu, učiní tak předseda krajského soudu, jde-li o předsedu krajského soudu, učiní tak ministr spravedlnosti.
(3) Soudci nemohou být kárně stíháni pro vlastní rozhodování.
§ 3
Kárné tresty
Kárnými tresty jsou:
a) napomenutí,
b) důtka,
c) přísná důtka.
§ 4
Kárné senáty
(1) Kárné řízení konají kárné senáty zřízené u krajských soudů a u Nejvyššího soudu.
(2) Kárné senáty u krajských soudů se skládají z předsedy soudu nebo jeho zástupce a dvou soudců tohoto soudu.
(3) Kárný senát u Nejvyššího soudu se skládá z předsedy soudu nebo jeho zástupce a dvou soudců tohoto soudu.
(4) Potřebný počet členů pro obsazování kárného senátu určuje na celý rok předseda soudu, u něhož je kárný senát zřízen; pro jednotlivá zasedání sestaví předseda soudu kárný senát z takto určených členů.
(5) Členové kárného senátu rozhodují nezávisle a jsou vázáni jen právním řádem.
§ 5
Příslušnost kárných senátů
(1) Kárné řízení proti soudcům lidového soudu provádí kárný senát zřízený u krajského soudu.
(2) Kárné řízení proti soudcům krajského soudu provádí kárný senát zřízený u Nejvyššího soudu.
Oddíl třetí
Zahájení kárného řízení
§ 6
Návrh
Kárné řízení se zahajuje usnesením kárného senátu na návrh
a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli soudci u lidových nebo krajských soudů,
b) předsedy krajského soudu proti kterémukoli soudci u tohoto soudu nebo u lidových soudů v jeho obvodu,
c) předsedy lidového soudu proti kterémukoli soudci u tohoto soudu.
§ 7
Lhůta k podání návrhu
Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se osoba oprávněná podat návrh o kárném provinění soudce dověděla; návrh však nelze podat, uplynulo-li ode dne spáchání kárného provinění šest měsíců.
§ 8
Přípravné řízení
(1) Předseda kárného senátu zařídí, aby byly prozkoumány důvody, pro něž má být soudce kárně stíhán. Od soudce, proti němuž směřuje návrh na zahájení kárného řízení, je nutno vyžádat písemné vyjádření. Jestliže je to třeba, vyslechnou se svědci, po případě provedou se jiné důkazy. Osoby povolané kárným senátem za svědky jsou povinny se dostavit.
… 