dnes je 10.12.2022

Input:

64/1950 Sb., Zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků

č. 64/1950 Zb.
ZÁKON
ze dne 18. května 1950
o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Rozsah platnosti.
§ 1.
Tento zákon upravuje sociální zabezpečení
1. zaměstnanců povolaných k službě v branné moci tím, že
a) omezuje rozvazatelnost jejich pracovního poměru se strany zaměstnavatele,
b) dává jim nárok na pracovní volno před nastoupením služby v branné moci a
c) upravuje jejich nároky na mzdu nebo plat (dále jen „mzda“) po dobu vykonávání této služby;
2. osob povolaných k službě v branné moci (dále jen „povolané osoby“) tím, že umožňuje poskytnout jim mimořádný příspěvek;
3. povolaných osob a jejich rodinných příslušníků tím, že upravuje jejich národní pojištění, a
4. rodinných příslušníků povolaných osob tím, že jim dává nárok na zaopatřovací příspěvek.
§ 2.
(1) Ustanovení tohoto zákona o zaměstnancích platí přiměřeně pro učně a domácké dělníky.
(2) Službou v branné moci se podle tohoto zákona rozumí každá služba podle branného zákona vyjma službu vojenských osob z povolání a službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku.
(3) Vláda stanoví nařízením,
a) které osoby se podle tohoto zákona vyjma jeho část čtvrtou pokládají za rodinné příslušníky a
b) na které jiné služby konané v zájmu obrany státu a v jakém rozsahu se přiměřeně vztahují ustanovení tohoto zákona; při tom může také stanovit potřebné odchylky od jeho ustanovení.
ČÁST DRUHÁ
Ochrana zaměstnanců povolaných k službě v branné moci.
§ 3.
Omezení rozvazatelnosti pracovního poměru se strany zaměstnavatele.
(1) Zaměstnavatel nemůže v ochranné době (§ 4) rozvázat s právním účinkem pracovní poměr se zaměstnancem povolaným k službě v branné moci.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí:
a) ruší-li se podle příslušných předpisů podnik nebo zastavuje-li se trvale jeho provoz, vyjma případy, kdy se majetková podstata zrušeného podniku začleňuje do jiného podniku, nebo
b) je-li tu důležitý důvod, pro nějž je zaměstnavatel podle příslušných předpisů oprávněn pracovní poměr předčasně zrušit; nemůže však zrušit pro zaměstnancovu nemoc nebo úraz.
(3) Výpověď daná zaměstnavatelem před ochrannou dobou tak, že by výpovědní lhůta skončila za jejího běhu, je sice platná, avšak výpovědní lhůta v takovém případě končí teprve uplynutím ochranné doby podle § 4 odst. 2 a 3.
§ 4.
Ochranná doba.
(1) Ochranná doba počíná dnem, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, nejdříve však 3 měsíce přede dnem stanoveným k nastoupení služby.
(2) Ochranná doba končí uplynutím 14 dnů po skončení služby v branné moci. Brání-li zaměstnanci po skončení této služby v nastoupení práce důležitá příčina, kterou nezavinil úmyslně ani hrubou nedbalostí, končí ochranná doba uplynutím 14 dnů po pominutí důležité příčiny, nejpozději však uplynutím 6 měsíců po skončení služby v branné moci. Brání-li však zaměstnanci v nastoupení práce nemoc způsobená nebo zhoršená touto službou nebo úraz utrpěný jejím výkonem a