č. 148/1969 Zb.
[zrušené nepriamo č. 300/2005 Z.z.]
Zákon
ze dne 18. prosince 1969,
kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Obecná část trestního zákona se mění a doplňuje takto:
1. § 26 se zrušuje.
2. V § 27 se vkládá písmeno i) v tomto znění: „zákaz pobytu“.
3. V § 28 se vkládají do třetí věty odstavce 1 za slovo „vyhoštění“ slova „a zákaz pobytu“.
4. V § 36 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
5. Za § 57 se vkládá § 57a, který zní:
㤠57a
Zákaz pobytu
(1) Soud může uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až pět let, jestliže za úmyslný trestný čin nebo přečin odsuzuje pachatele, který se vyhýbá poctivé práci a nemá trvalý pobyt v místě nebo obvodě, na který se trest má vztahovat, vyžaduje-li to se zřetelem na místo činu ochrana bezpečnosti státu, vnitřního pořádku, ochrana rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku.
(2) Trest zákazu pobytu může být uložen jako samostatný trest, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu nebo přečinu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení jeho účelu není třeba.
(3) Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka.
(4) Je-li trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, doba výkonu trestu odnětí svobody se do doby zákazu pobytu nezapočítává; opatření podle odstavce 3 učiní soud až po odpykání trestu odnětí svobody nebo při jeho přerušení nebo při podmíněném propuštění.
(5) Trest zákazu pobytu záleží v tom, že se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu; k přechodnému pobytu na takovém místě nebo v takovém obvodu v nutné osobní záležitosti je třeba povolení.“
6. V § 61 se v nadpise a v odst. 3, § 63 odst. 2, § 64 odst. 1, 2, 3 a 5 vkládají za slova „zákazu činnosti“ slova „nebo zákazu pobytu“.
7. Za § 67 se vkládá § 67a, který zní:
㤠67a
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost
a) trestných činů uvedených v hlavě desáté, s výjimkou trestného činu podle § 261,
b) trestného činu teroru (§ 93), obecného ohrožení [§ 179 odst. 2, odst. 3 písm. a)], vraždy (§ 219), ublížení na zdraví [§ 221 odst. 2 písm. b), odst. 3 a odst. l 4, § 222], omezování osobní svobody (§ 231 odst. 3), zbavení osobní svobody (§ 232), zavlečení do ciziny (§ 233) a porušování domovní svobody (§ 238 odst. 2), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) trestného činu podle § 1 zákona ze dne 20. prosince 1950 č. 165 Sb., na ochranu míru.“
8. V § 68 odst. 2 věta druhá zní:
„Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval neoprávněně v cizině, nebo byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody.“
9. Za § 68 se vkládá § 68a, který zní:
㤠68a
Výkon trestu uloženého pro trestné činy uvedené v § 67a se nepromlčuje.“
10. U § 72 odst. 2 písm. b) se připojují slova „nebo v souvislosti s požíváním alkoholu“.
11. V § 72 odst. 4…
