č. 109/1967 Zb.
[zrušené č. 139/1982 Zb.]
USNESENÍ
Národního shromáždění Československé socialistické republiky
ze dne 1. prosince 1967,
kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů
Vzorový statut městských národních výborů (dále jen Vzorový statut) stanoví podle § 26 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech
a) v kterých otázkách svěří vláda do působnosti Městského národního výboru v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru; tyto městské národní výbory se v dalších ustanoveních označují jako I. skupina;
b) v kterých otázkách svěří krajský národní výbor do působnosti městských národních výborů výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru; z hlediska diferenciace se v dalších ustanoveních označují tyto městské národní výbory jako skupina II. a III., přitom se
- do II. skupiny zahrnují městské národní výbory v sídlech okresů a v dalších městech, které určí krajský národní výbor na návrh okresního národního výboru projednaný s městským národním výborem, a
- do III. skupiny ostatní městské národní výbory. Městské národní výbory I. skupiny jsou řízeny krajským národním výborem, městské národní výbory II. a III. skupiny okresním národním výborem;
c) rámec působnosti městského národního výboru, jeho organizačního uspořádání, vzájemné dělby práce a pravomoci jeho orgánů, rámec pro vymezení okruhu jím řízených (spravovaných) organizací a zařízení, pro diferenciaci městských národních výborů a různost jejich forem práce a pro vytváření aktivů, které městskému národnímu výboru pomáhají při plnění jeho úkolů.
Městské národní výbory si vypracují na základě Vzorového statutu vlastní statut, k jehož přípravě provedou podrobný rozbor politické, ekonomické a kulturní situace města. Ve svém statutu uvedou území města, na něž se vztahuje pravomoc městského národního výboru (katastrální území, části města a jejich místní pojmenování), stručnou charakteristiku města z hlediska jeho hospodářských, kulturních a společenských úkolů a popř. i stručnou charakteristiku spádového území města a vzájemné vztahy k němu. Podrobně rozvedou svou působnost na jednotlivých úsecích činnosti, uspořádání svých orgánů, jejich pravomoc a vzájemnou dělbu práce, činnost aktivů, které zřizují, způsob zabezpečování účasti občanů na práci městského národního výboru a okruh organizací a zařízení, které řídí nebo spravují. Každý městský národní výbor zvýrazní ve svém statutu ty úseky své činnosti, které mají ve městě rozhodující význam pro život občanů a rozvoj města.
Městský národní výbor v lázeňském místě přihlíží při vypracování svého statutu též k úkolům, které plní podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zahrne do něho práva a povinnosti, které mu vyplývají z dosavadního statutu lázeňského místa.
Městský národní výbor schvaluje statut na svém plenárním zasedání po předběžném projednání s občany a s národním výborem vyššího stupně. Obdobným způsobem se…
