dnes je 21.7.2024

Input:

38/1954 Sb., Vládní nařízení, jímž se mění a doplňuje vládní nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah

č. 38/1954 Zb.
[zrušené nepriamo č. 51/1964 Zb.]
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 31. srpna 1954,
jímž se mění a doplňuje vládní nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 11 odst. 3, § 16 odst. 6, § 17 odst. 2, § 30 odst. 3 a § 46 odst. 3 zákona č. 97/1950 Sb., o drahách:
Čl. I.
Vládní nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah, se mění a doplňuje takto:
1. § 11 zní:
„(1) Pro vyvlastnění, zejména pro vyvlastňovací řízení, pro způsob a dobu placení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí obdobně ustanovení zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, jakož i předpisů podle nich vydaných s těmito odchylkami:
1. Odvolání proti vyvlastňovacímu výměru, pokud jde o určení, co a pro koho se vyvlastňuje, nemá odkladného účinku.
2. Jakmile vyvlastňovací výměr nabyl právní moci, je dosavadní vlastník povinen odevzdat vyvlastněnou nemovitost do držby vyvlastnitele. Vyvlastnitel je povinen vyvlastněnou nemovitost převzít do držby nejpozději do 14 dnů od právní moci vyvlastňovacího výměru, nedohodne-li se s vyvlastňovaným jinak.
3. Vyvlastnitel není povinen skládat jistotu. K placení náhrady (splátky na ni) není povinen, dokud nepřevzal vyvlastněnou nemovitost do držby. Převezme-li vyvlastnitel nemovitost do držby až po právní moci rozhodnutí o náhradě, počítají se lhůty splatnosti náhrady (splátky na ni) teprve ode dne převzetí držby.
4. Pro účely, pro něž lze vyvlastňovat, může žadatel užívat nemovitosti již před zahájením vyvlastňovacího řízení. O takovém oprávnění, jakož i o tom, které přípravné práce (skládání stavebnin, strojů a nářadí, provádění výkopů pro stavbu, zbourání budovy a pod.) smí žadatel provádět, rozhodne na návrh žadatele příslušný odbor rady okresního národního výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladného účinku.
5. Má-li při užívání nemovitosti před zahájením vyvlastňovacího řízení dojít ke zbourání budovy nebo k jiné podstatné změně budovy nebo pozemku, musí uživatel před provedením takového opatření požádat o úřední odhad; zbourání budovy nebo jiná podstatná změna budovy nebo pozemku mohou být uskutečněny teprve po tomto odhadu. Výsledek odhadu, o němž musí být strany vyrozuměny, může být vzat v odpor teprve odvoláním podaným proti rozhodnutí, jímž bude stanovena náhrada.
6. Za užívání nemovitosti před zahájením vyvlastňovacího řízení přísluší náhrada obdobně jako při vyvlastnění; dojde-li k vyvlastnění, rozhodne se o této náhradě zároveň se stanovením náhrady za vyvlastnění. Nepodá-li uživatel návrh na vyvlastnění do jednoho roku nebo do doby, na kterou mu k jeho žádosti příslušný odbor rady okresního národního výboru tuto lhůtu prodloužil, nebo nebylo-li návrhu na vyvlastnění vyhověno, oprávnění k užívání nemovitosti zaniká. V těchto případech odškodňuje se oprávněný obdobně jako při zrušení vyvlastňovacího výměru.
7. Vyvlastňuje-li se pozemek, kterého vyvlastňovaný nabyl podle zákona o pozemkové reformě,