dnes je 28.3.2024

Input:

113/1950 Sb., Vládní nařízení, jímž se stanoví podrobnosti o přestupu státních zaměstnanců a některých nestátních veřejných zaměstnanců, jakož i příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, do národního důchodového pojištění a srážky na pojistné, platné do 31.12.1975

č. 113/1950 Zb.
[zrušené č. 121/1975 Zb.]
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 11. července 1950,
jímž se stanoví podrobnosti o přestupu státních zaměstnanců a některých veřejných zaměstnanců, jakož i příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, do národního důchodového pojištění a srážky na pojistné.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 29 odst. 2 a § 34 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, § 30 odst. 2 zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů, a § 255 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění:
První oddíl.
Přestup do národního pojištění.
§ 1.
Rozsah platnosti.
Tento oddíl upravuje nároky z národního důchodového pojištění
1. státních zaměstnanců, kteří se dnem 1. dubna 1950 stali podle § 29 odst. 1 zák. č. 66/1950 Sb. účastnými národního důchodového pojištění,
2. soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů, kteří se dnem 1. dubna 1950 stali podle § 30 odst. 1 zák. č. 67/1950 Sb. účastnými národního důchodového pojištění,
3. nestátních veřejných zaměstnanců, kteří byli do 31. března 1950 v činné službě a do tohoto dne vyňati z národního důchodového pojištění a pro něž platí zákon č. 66/1950 Sb. (dále jen „zaměstnanci“), a pozůstalých po nich,
4. osob, které dne 31. března 1950 byly poživateli odpočivných (zaopatřovacích) platů ze státního nebo jiného veřejného pensijního (dále jen „pensisté“), a pozůstalých po nich.
Zaměstnanci v činné službě.
§ 2.
Základní ustanovení.
Nastal-li nápad dávky po 31. březnu 1950, posuzují se nároky zaměstnanců, jejich rodinných příslušníků a pozůstalých po zaměstnancích podle obecných předpisů o národním důchodovém pojištění s odchylkami dále stanovenými.
§ 3.
Zvýšení důchodu.
(1) Starobní (invalidní) důchod náležející zaměstnanci z národního pojištění se zvyšuje o částku, o kterou by jeho odpočivné platy bez výchovného a zvláštního přídavku k výchovnému ze státního (veřejného) pensijního zaopatření, které by mu příslušely při přeložení do výslužby ke dni 31. březnu 1950, převyšovaly starobní (invalidní) důchod z národního pojištění, vypočtený podle §§ 2, 4 a 5 k témuž dni. Ustanovení § 71 odst. 8 zákona o národním pojištění platí obdobně.
(2) Důchody z národního pojištění náležející pozůstalým po zaměstnancích se zvyšují o polovinu zvýšení podle odstavce 1.
(3) Nárok na zvýšení podle odstavců 1 a 2 přísluší i tehdy, skončí-li se pracovní poměr zaměstnancův před nápadem důchodu, leč by zaměstnanec byl odsouzen ke ztrátě občanských práv nebo byl jeho pracovní poměr zrušen bez výpovědi (§ 20 zák. č. 66/1950 Sb.), po případě u soudců v důsledku kárného trestu propuštění (§ 14 odst. 2 zák. č. 67/1950 Sb.).
§ 4.
Započitatelná doba.
(1) Pro vznik a výši nároků podle § 2 se posuzuje jako doba národního důchodového pojištění
a) doba započitatelná (započtená) pro výměru odpočivných (zaopatřovacích) platů a
b) jiná doba získaná v