č. 130/1948 Zb.
[zrušené č. 56/1963 Zb.]
ZÁKON
ze dne 6. května 1948
o národních umělcích.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) President republiky může umělce české nebo slovenské národnosti, jehož umělecké působení svou zvlášť vynikající úrovní a svým mimořádným významem trvale obohatilo národní kulturu, v uznání za toto jeho působení na návrh vlády prohlásiti za národního umělce. Může se tak státi in memoriam též po umělcově smrti.
(2) Vláda se usnáší na návrh ministra školství a osvěty v dohodě s ministrem informací, jde-li o obor písemnictví, hudby, výtvarnictví a divadla a na návrh ministra informací v dohodě s ministrem školství a osvěty, jde-li o obor filmu a rozhlasu, po slyšení vrcholných odborných organisací.
§ 2.
Národní umělec je oprávněn nositi čestný odznak. Podrobné předpisy o tomto odznaku vydá vláda nařízením.
§ 3.
(1) Národnímu umělci přísluší doživotní čestný důchod (dále jen důchod) ve výši rovnající se ročnímu služebnímu platu řádného profesora vysokých škol v nejvyšším stupni služného bez výchovného, se všemi přídavky. Nárok na důchod vzniká prvním dnem měsíce, následujícího po rozhodnutí podle § 1, a zaniká posledním dnem měsíce, v němž národní umělec zemřel. Důchod vyměřuje a vyplácí navrhující ministerstvo v měsíčních předem splatných částkách.
(2) Vdově po národním umělci po dobu vdovství, a není-li vdovy, jeho nezaopatřeným manželským a jim na roveň postaveným dětem přísluší, usnese-li se na tom vláda, zaopatřovací plat ve výši poloviny důchodu národního umělce podle odstavce 1.
(3) Důchod a zaopatřovací platy podle předchozích odstavců jsou osvobozeny od daní a nepokládají se za odpočivné, po případě za zaopatřovací platy ve smyslu předpisů o hromadění několika platů vyplácených z veřejných prostředků.
§ 4.
(1) Ustanovení trestních zákonů o odnětí čestných odznaků jako účinků odsouzení pro zločin se vztahují také na čestný název národního umělce a všechna práva s ním spojená, jakož i obdobně na zaopatřovací plat vdovy a dětí (§§ 2 a 3).
(2) President republiky může národnímu umělci odníti čestný název s účinky podle odstavce 1 i tehdy, usnese-li se vláda, že národní umělec se stal tohoto názvu nehodným. Obdobně odejme vláda vdově nebo dětem po národním umělci zaopatřovací plat, uzná-li, že se ho staly nehodnými.
§ 5.
(1) Státu přísluší péče o vydávání děl národních umělců.
Podrobnosti může upraviti vláda nařízením.
(2) Ustanovením předchozího odstavce nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 24. listopadu 1946, č. 218 Sb., o právu autorském ve znění zákona ze dne 24. dubna 1936, č. 120 Sb.
§ 6.
O osobách, kterým vláda před účinností tohoto zákona propůjčila čestný název národního umělce, má se za to, že byly prohlášeny za národní umělce podle tohoto zákona. Důchod (§ 3, odst. 1) přísluší jim od prvého dne měsíce, následujícího po propůjčení čestného názvu umělce, nejdříve však od 1. ledna 1948.
§ 7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři školství a osvěty a informací v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Dr. Beneš v.r.
Gottwald v.r.
Dr. Nejedlý v.r.
Kopecký v.r.
