dnes je 10.12.2022

Input:

135/1950 Sb., Vládní nařízení o organizaci ochrany před požáry a jinými živelními pohromami, platné do 31.12.1953

č. 135/1950 Zb.
[zrušené č. 35/1953 Zb.]
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 26. září 1950
o organisaci ochrany před požáry a jinými živelními pohromami.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 14 odst. 1 zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami (dále jen „zákon“):
Oddíl I.
Součinnost obyvatelstva.
Osobní pomoc.
§ 1.
Všeobecné ustanovení.
(1) Všichni občané Československé republiky jsou povinni v zájmu celku poskytovat podle svých sil osobní pomoc při zamezování a zdolávání požárů, jak vyplývá z dalších ustanovení tohoto nařízení.
(2) Stejnou povinnost mají také cizinci, pokud jim nepřísluší právo exteritoriality.
(3) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou v příslušném úředním listě, které osoby jsou se zřetelem na svůj zdravotní stav, povolání nebo jiné důležité zájmy společnosti osvobozeny od výkonu osobní pomoci pro účely požární ochrany (§§ 2 a 3).
§ 2.
Povinnost hlásit požár.
(1) Každý, kdo zpozoruje vznik požáru, který může sám ihned uhasit, je povinen tak neprodleně učinit. Není-li to možné, je povinen učiniti bezodkladně poplach a oznámit to tak, aby hasičstvo mohlo co nejdříve zakročit. Tuto povinnost má i ten, komu byl vznik požáru sdělen osobou, která nemůže pro vážné překážky sama hlášení učinit, nebo ten, kdo může požár hlásit rychleji než osoba, která požár zpozorovala.
(2) K hlášení požáru lze použít všech vhodných prostředků. Jejich držitelé jsou povinni dát je k bezplatnému použití a po případě poskytnout i jejich obsluhu.
§ 3.
Osobní pomoc při zásahu nebo cvičení hasičstva.
(1) Každý je povinen na vyzvání místního národního výboru nebo velitele hasičstva (§ 19) pomáhat osobně při zásahu hasičstva. Pro účely cvičení hasičstva může místní národní výbor uložit povinnost osobně pomáhat jen tehdy, vyžaduje-li toho obecný zájem.
(2) K osobní pomoci náleží i služba v hasičstvu, k níž byl někdo povolán podle § 9 zákona (na př. služba v hasičské žňové hlídce).
Věcná pomoc.
§ 4.
(1) Každý je povinen na vyzvání místního národního výboru nebo velitele hasičstva (§ 19) dát pro účely zásahu hasičstva k použití dopravní prostředky, pohonné hmoty a jiné potřebné prostředky, které má u sebe, zejména hasičské nářadí, jakož i zásoby a zdroje vody. Pro účely cvičení hasičstva může místní národní výbor uložit takovouto povinnost jen tehdy, vyžaduje-li toho obecný zájem.
(2) O hlášení služebních zpráv z místa zásahu platí obdobně ustanovení § 2 odst. 2.
§ 5.
(1) Každý, kdo nakládá s nemovitostmi požárem postiženými nebo přímo ohroženými, je povinen dovolit přístup na pozemky a do budov k tomu účelu, aby se jich použilo k provedení úkonů nařízených k zamezení nebo zdolání požárů anebo k provedení nařízených záchranných prací.
(2) Osoby uvedené v předchozím odstavci jsou povinny trpět opatření, která místní národní výbor nebo velitel hasičstva (§ 19) nařídil jako nutná pro úspěšné zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření nebo v zájmu úspěšného provedení záchranných prací, zejména vyklizení pozemků, odstranění objektů nebo jejich části, ohrad nebo kultur.
(3) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích má i ten, kdo