č. 142/1961 Zb.
[zrušené č. 412/1991 Zb.]
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 1961
o kárné odpovědnosti soudců z povolání
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Soudy Československé socialistické republiky plní významné úkoly při upevňování socialistické zákonnosti a prosazování zásad socialistického soužití v naší společnosti. Odpovědné úkoly soudů vyžadují, aby každý soudce byl spoluobčanům vzorem svou oddaností socialistickému zřízení, socialistickým vztahem k plnění soudcovských povinností, občanskou bezúhonností i svým osobním životem. Porušování soudcovských povinností nebo chování nedůstojné soudce narušuje vážnost soudů u občanů a poškozuje zájmy státu i společnosti. Proti soudcům, kteří se takto proviní, lze proto použít kárných opatření jako výchovných prostředků.
§ 2
Kárné provinění
(1)
Soudce může být kárně stíhán
a) vyskytnou-li se v jeho soudcovské práci vážné závady,
b) chová-li se způsobem soudce nedůstojným a narušujícím vážnost jeho soudcovské funkce.
(2) Pro drobné závady v práci nebo jiné drobné poklesky se kárné řízení nezavede. Takové závady nebo poklesky vytkne soudci ten, kdo vykonává služební dohled.
§ 3
Kárné senáty
(1) Kárné řízení konají kárné senáty krajských soudů a Nejvyššího soudu.
(2) Kárné senáty se skládají ze tří soudců z povolání.
(3) Předsedu kárného senátu, jeho zástupce a potřebný počet dalších členů kárného senátu ustanoví vždy na rok předem předseda soudu, u něhož je kárný senát ustaven, a to ze soudců tohoto soudu.
§ 4
Nezávislost členů kárného senátu
Členové kárného senátu jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem Československé socialistické republiky.
§ 5
Příslušnost
(1) Kárné řízení proti soudcům okresního soudu provádí kárný senát krajského soudu.
(2) Kárné řízení proti soudcům krajského soudu a Nejvyššího soudu provádí kárný senát Nejvyššího soudu.
§ 6
Zahájení kárného řízení
(1)
Kárné řízení se zahajuje na návrh
a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli soudci,
b) předsedy Nejvyššího soudu proti kterémukoli soudci Nejvyššího soudu,
c) předsedy krajského soudu proti kterémukoli soudci krajského soudu anebo okresního soudu v jeho obvodu,
d) předsedy okresního soudu proti kterémukoli soudci okresního soudu.
(2) Dojde-li orgán uvedený v odstavci 1 k názoru, že soudce se vzhledem k povaze svého jednání k výkonu soudcovské funkce nadále nehodí, dá příslušným orgánům podnět k posouzení, nemá-li být podán návrh na odvolání soudce z funkce.
(3) Orgán, který podává návrh na zahájení kárného řízení proti soudci (odst. 1) anebo který dává podnět k odvolání soudce z funkce (odst. 2), projedná před podáním tohoto návrhu nebo podnětu věc se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí pracoviště soudce a připojí k návrhu nebo podnětu jeho vyjádření.
(4) Soudce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, musí být seznámen s obsahem návrhu, musí mu být dána možnost vyjádřit se k návrhu, podat vysvětlení potřebné k objasnění věci a navrhnout provedení důkazů, kterými prokazuje svá tvrzení.
§ 7
Lhůta k podání…
