dnes je 27.9.2022

Input:

144/1946 Sb., Zákon o jednotné odborové organizaci, platné do 20.7.1959

č. 144/1946 Zb.
[zrušené č. 37/1959 Zb.]
ZÁKON
ze dne 16. května 1946
o jednotné odborové organisaci.
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ.
Jednotná odborová organisace.
§ 1.
(1) Pracující lid v republice Československé jest organisován v jednotné odborové organisaci zřízené ve formě spolku, která sdružuje všechny zaměstnance, pokud jsou československými státními občany na podkladě dobrovolnosti členství, úplné rovnosti a vzájemné solidarity. Přijímání členů, pokud nejsou československými státními občany, upravují stanovy.
(2) Účelem jednotné odborové organisace jest zejména: sdružovati pracující lid, vésti jej k činné spolupráci na výstavbě lidově demokratického státu, zajistiti mu práva z této činnosti plynoucí a hájiti jeho hospodářské, sociální a kulturní zájmy. Podrobnosti upraví stanovy.
(3) Jednotná odborové organisace používá názvu Revoluční odborové hnutí (ROH), pokud tento název nebude stanovami změněn.
§ 2.
Jednotná odborová organisace má právo zejména:
1. Říditi organisační výstavbu odborového hnutí a vydávati k tomu cíli organisační a pracovní řády (směrnice).
2. Výlučně zakládati, po případě rozpouštěti své odborové složky, orgány a pobočné spolky a říditi jejich činnost.
3. Pečovati o to, aby každému pracujícímu bylo zajištěno právo na práci a podle jeho zásluh a schopností postavení odpovídající obecným zájmům, spravedlivá odměna za práci, právo na oddech a na kulturní život a vésti jej tak, aby mohl plniti své úkoly v lidové demokracii.
4. Zajistiti pracujícímu lidu účast na správě a budování kulturních a sociálních zařízení pro pracující lid, taková zařízení budovati a spravovati.
5. Sjednávati a udržovati přehled o celkovém stavu potřeb pracujícího lidu, sestavovati podle toho pracovní plán, běžně jej doplňovati a pečovati o jeho uskutečnění.
6. V rámci svých úkolů sjednávati a udržovati styk a spolupráci s podobnými hnutími a organisacemi v jiných státech a se zařízeními mezinárodními.
§ 3.
Aby jednotná odborová organisace jako představitelka československého pracujícího lidu splnila úkoly shora vytčené, náleží jí zejména: 1. podávati návrhy a dobrozdání při sdělávání a vydávání předpisů nositeli zákonodárné a výkonné moci, jakož i při výkonu veřejné správy sociální, hospodářské, zdravotní a kulturní, a to ve všech případech, týkajících se zájmů pracujícího lidu; 2. vysílati podle platných předpisů zástupce pracujících do všech kolegiálních orgánů s veřejnoprávní působností na místa pracujícím vyhrazená, pokud nebudou obsazena volbou podle předpisů o tom vydaných.
§ 4.
Úřady, soudy, nositelé pojištění, veřejné instituce a korporace, jakož i závodní orgány, zastupující podle zákona zaměstnance, jsou povinny odporovati jednotnou odborovou organisaci při plnění jejích úkolů a poskytovati jí bezplatná sdělení nezbytně nutná pro její činnost, pokud to není zákonem nebo z jiných důležitých důvodů vyloučeno.
HLAVA DRUHÁ.
Všeobecná přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 5.
Až do ustavení jednotné odborové organisace jest považovati ústřední radu odborů v Praze a na Slovensku Ústredie odborových sväzov