dnes je 29.9.2022

Input:

163/1947 Sb., Vládní nařízení o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky)

č. 163/1947 Zb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 2. září 1947
o přídělu konfiskovaných rodinných domků
(přídělové nařízení pro rodinné domky).
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy:
ČÁST I.
HMOTNĚ - PRÁVNÍ USTANOVENÍ.
Oddíl 1.
Předmět přídělu.
§ 1
Věcný rozsah.
Toto nařízení se vztahuje na
1. rodinné domky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále „konfiskační dekret“), čítajíc v to i rodinné domky zřízené na podkladě práva stavby, nebo rodinné domky nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3),
2. nájemní domy obytné a stavební parcely, konfiskované podle konfiskačního dekretu nebo nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3), pokud se přidělí podle § 8, odst. 3 zák. č. 31/1947 Sb. (dále „zákon“) jako náhradní příděl.
Pojem rodinného domku.
§ 2.
(1) Rodinným domkem podle tohoto nařízení (dále „domek“) jest domek, v němž jest jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím a výjimečně i další malý byt, byl-li tento byt zřízen využitím svažitého staveniště, a u něhož roční úplata (náhrada) za užívání bytu nebo bytů (dále „nájemné“) nepřevyšuje
a) v pohraničním území (§ 53) s výjimkou lázeňských a klimatických míst (písm. b)) u domku s jedním bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty částku 8.000 Kčs,
b) v ostatním území a v lázeňských a klimatických místech pohraničního území, které vyhlásí osidlovací úřad a Fond národní obnovy ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (dále „Věstník“), u domku s jedním bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty částku 12.000 Kčs.
(2) Malým bytem podle odstavce 1 jest byt, u něhož podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m2. Za obytné místnosti se pokládají světnice, ložnice, obytné (světlé) komory (kabinety), obytné (světlé) kuchyně, pak provozovny a kanceláře sloužící zároveň za byt. Obyvatelnost kuchyní dlužno posuzovati podle jejich velikosti, úpravy a způsobu užívání. Kuchyně o výměře nejvýše 12 m2 podlahové plochy, mají-li kuchyňská kamna, se považují za neobytné. Užívá-li se samostatné kuchyně jako bytu, nutno ji vždy pokládati za obytnou. Za neobytné místnosti je považovati vedlejší místnosti bytu, jako jsou předsíně, koupelny, neobytné kuchyně, verandy, špíže, záchody a pod. Za neobytné je také považovati místnosti pro služebné, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m2, a jsou-li přístupny toliko z kuchyně. Místnosti, kterých se užívá k výkonu svobodného povolání nebo jako místností úředních, se pokládají za obytné místnosti bytu, s nímž jsou spojeny. Malá provozovna, která není částí bytu, se nepovažuje za obytnou místnost.
(3) Domek může obsahovati také malé provozovny. Malou provozovnou jest místnost (místnosti), která jest od jiné provozovny a malého bytu stavebně