dnes je 29.9.2022

Input:

165/1948 Sb., Vládní nařízení, kterým se stanoví jednotné kalkulační zásady

č. 165/1948 Zb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 29. června 1948,
kterým se stanoví jednotné kalkulační zásady.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 1, odst. 1 a § 2 zákona ze dne 16. května 1946, č. 116 Sb., o jednotné organisaci podnikového početnictví (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ.
Úkoly kalkulace, kalkulační povinnost a výkony.
§ 1.
Úkoly kalkulace.
(1) V kalkulaci organisované podle tohoto nařízení se musí odhalovati nebo zajišťovati a kalkulačními zápisy zachycovati
a) u podnikových výkonů náklady a výnosy kalkulační jedince (§ 4, odst. 1),
b) u přijímaných výkonů nabývací hodnota kalkulační jednice (§ 10).
(2) Kalkulace musí poskytovati podklady zejména pro
a) zhospodárnění a kontrolu hospodaření podniku,
b) tvoření a kontrolu cen,
c) celostátní hospodářské plánování,
d) ostatní obory podnikového početnictví.
(3) Kalkulace musí býti v takovém vztahu k ostatním oborům podnikového početnictví, aby bylo umožněno vzájemné ověřování jejich údajů.
§ 2.
Kalkulační povinnost.
Podle pokynů Hospodářské rady stanoví generální sekretariát Hospodářské rady (dále jen „ generální sekretariát“) v závazných směrnicích podle ustanovení § 2, odst. 1 zákona (dále jen „závazné směrnice“),
a) které z kalkulací uvedených v §§ 6, 7, 9 a 10 se musí v podniku sestavovati, kdy a u kterých výkonů;
b) za kterých předpokladů se považuje ve zvláštních případech povinnost uvedená pod písm. a) za splněnou účetními, po případě rozpočetními zápisy.
§ 3.
Výkony.
Podle tohoto nařízení jsou statky, služby a pod. - po případě jejich části nebo skupiny - které podnik provádí ( na př. vyrábí, prodává, poskytuje), podnikovými výkony, a které podnik odjinud přijímá, přijímanými výkony.
ČÁST DRUHÁ
Organisace kalkulace.
Oddíl I.
Kalkulace nákladů.
§ 4.
Kalkulační jednice.
(1) Kalkulačními jednicemi v předběžné a výsledné kalkulaci nákladů jsou podnikové výkony množstvím, časem nebo jinak vymezené. V závazných směrnicích se blíže stanoví, jak se mají určovati kalkulační jednice, po případě se v nich stanoví kalkulační jednice přímo.
(2) V závazných směrnicích může býti též stanoveno, že náklady kalkulační jednice musí býti propočteny na jednotku (na př. kus, kg, m, montážní hodinu).
§ 5.
Přičítání nákladů.
(1) V kalkulaci nákladů jest vycházeti z časově i věcně rozlišených nákladů ve smyslu rozpočetnictví nebo účetnictví, upravených po případě podle závazných směrnic tak, jak toho vyžaduje splnění úkolů kalkulace podle ustanovení § 1, odst. 2 a 3 (kalkulační náklady).
(2) Náklady jest přičítati kalkulačním jednicím v takové výši, v jaké s nimi souvisí.
(3) V závazných směrnicích se stanoví,
a) jakých způsobů jest použíti pro přičítání nákladů kalkulačním jednicím a
b) z kterého období jest bráti údaje pro přičítání nákladů kalkulačním jednicím.
§ 6.
Předběžná kalkulace nákladů.
V předběžné kalkulaci nákladů se odhadují a zachycují předpokládané náklady kalkulační jednice. Tyto náklady musí býti pravděpodobné a odůvodněné v kalkulačním listě nebo v kalkulačních dokladech, nelze-li je odůvodniti doklady nebo zápisy jiného oboru podnikového početnictví.
§ 7.
Výsledná kalkulace nákladů.
Ve výsledné kalkulaci