č. 190/1947 Zb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 12. listopadu 1947,
jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.
Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 4.července 1923, č. 154 Sb., o vojenském, kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění přílohy k vyhlášce ministra národní obrany ze dne 19.března 1947, č. 57 Sb. (v dalším jen „zákon“).
ČÁST I.
Řízení před kárnými výbory.
K § 12 zákona.
§ 1.
Příslušnost kárných výborů po stránce osobní.
(1) Pravomoci kárných výborů podléhají všichni vojenští gážisté (důstojníci a rotmistři) v činné službě i mimo činnou službu (ve výslužbě, v záloze, na dočasné dovolené, na dovolené s čekaným nebo na dovolené bez platu).
(2) Pravomoci kárných výborů podléhají vojenští gážisté jen pro poklesky, kterých se dopustili po svém jmenování vojenskými gážisty.
§ 2.
Příslušnost kárných výborů po stránce věcné.
(1) Pravomoc kárných výborů se vztahuje na jednání nebo opominutí vojenských gážistů, jimiž bylo poškozeno nebo ohroženo dobré jméno vojska.
(2) Dobré jméno vojska je poškozeno každým jednáním nebo opominutím vojenského gážisty, které způsobilo ve veřejnosti nepříznivý úsudek o mravní hodnotě branné moci.
(3) Dobré jméno vojska je ohroženo každým jednáním nebo opominutím vojenského gážisty, které je způsobilé vzbuditi nepříznivý úsudek podle odstavce 2, o němž se však veřejnost nedověděla.
(4)
Dobré jméno vojska může býti ohroženo nebo poškozeno:
a) kázeňským pokleskem podle části I zákona,
b) soudně stihatelným trestním činem,
c) jednáním nebo opominutím, které není ani kázeňsky ani soudně trestné nebo stihatelné.
(5) Bylo-li dobré jméno vojska ohroženo nebo poškozeno kázeňským pokleskem, provede se kárné řízení nezávisle na řízení podle části I zákona.
(6) Bylo-li dobré jméno vojska ohroženo nebo poškozeno soudně stihatelným trestným činem, musí se v době mimo brannou pohotovost státu nejprve provésti řízení před příslušným soudem; nelze podle rozhodnutí příslušného soudu nebo úřadu zavésti trestní řízení soudní, poněvadž tomu překáží důvod, který vylučuje nebo zrušuje trestnost činu nebo vylučuje jeho stíhání, zavede se však ihned kárné řízení.
(7) Za branné pohotovosti státu lze konati kárné řízení, i když se vede proti obviněnému pro týž čin trestní řízení u soudu.
(8) Po pravoplatném skončení trestního řízení soudního proti vojenským gážistům, kterým nebyla odňata hodnost v soudním řízení, musí příslušný představený (§ 15 zákona) vždy rozhodnouti, zda není dáno podezření, že trestným činem, pro nějž se vedlo trestní řízení, bylo ohroženo nebo poškozeno dobré jméno vojska, bez ohledu na to, zda trestní řízení skončilo zproštěním nebo odsouzením (podmíněným nebo nepodmíněným) nebo proto, že bylo upuštěno od soudního stíhání.
§ 3.
Kárné řízení před kárným výborem proti členům Národního shromáždění.
(1) O udělení souhlasu k zavedení kárného řízení, po případě k pokračování v něm proti…
