dnes je 29.9.2022

Input:

195/1949 Sb., Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění, platné do 29.12.1954

č. 195/1949 Zb.
[zrušené č. 61/1954 Zb.]
ZÁKON
ze dne 14. července 1949
o jednacím řádu Národního shromáždění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
Úvodní ustanovení.
§ 1.
(1) Jednací řád Národního shromáždění upravuje základní zásady jednání Národního shromáždění, jeho styky s vládou a navenek vůbec.
(2) Vnitřní poměry a další pravidla jednání upravuje si Národní shromáždění v rámci tohoto jednacího řádu vlastním usnesením (§ 105).
ČÁST II.
Jak se Národní shromáždění ustavuje.
Ustavující schůze.
§ 2.
Ustavující schůzi nově zvoleného Národního shromáždění svolá president republiky do 6 týdnů po vyhlášení výsledku voleb.
§ 3.
Než bude zvoleno předsednictvo, řídí ustanovující schůzi předseda nebo některý z místopředsedů dřívějšího Národního shromáždění.
§ 4.
(1) Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsedy, místopředsedů a ostatních členů předsednictva.
(2) Sčítání hlasů provádějí čtyři poslanci pověření předsedajícím.
§ 5.
Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze, přijme slib dosud předsedajícího, byl-li tento zvolen poslancem nového Národního shromáždění, a dá provést volbu zapisovatelů.
§ 6.
Pak podá předseda dřívějšího národního shromáždění nebo některý z jeho místopředsedů zprávu o činnosti předsednictva za dobu, kdy Národní shromáždění nezasedalo (§ 66 ústavy).
ČÁST III.
Zasedání Národního shromáždění.
§ 7.
(1) Národní shromáždění se schází ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu v březnu, podzimnímu v říjnu. Svolává je president republiky (§ 49, odst. 1 ústavy).
(2) K mimořádnému zasedání se sejde Národní shromáždění, kdykoliv je k němu svolá president republiky nebo výjimečně předsednictvo Národního shromáždění, jestliže je president republiky přes žádost nadpoloviční většiny poslanců nesvolal ve lhůtě stanovené v § 49, odst. 3 ústavy.
§ 8.
Zasedání se končí, prohlásí-li president republiky zasedání za skončené (§ 49, odst. 2 ústavy), nebo uplyne-li volební období (§ 50, odst. 2 ústavy), nebo rozpustí-li president republiky Národní shromáždění (§ 50, odst. 1 ústavy).
§ 9.
Bylo-li zasedání Národního shromáždění prohlášeno za skončené, nebo uplynulo-li volební období Národního shromáždění nebo bylo-li Národní shromáždění rozpuštěno, končí všechny jeho práce mimo činnost předsednictva.
§ 10.
(1) Nově zvolené Národní shromáždění se může na návrh svého předsednictva nebo na návrh vlády usnést, že učiní předmětem svého jednání věci, které v dřívějším Národním shromáždění nebyly dokončeny.
(2) Bylo-li však zasedání prohlášeno za skončené, pokračuje Národní shromáždění v příštím zasedání v pracích podle toho stavu, v jakém byly při skončení minulého zasedání.
§ 11.
Při pouhém odročení zasedání presidentem republiky (§ 49, odst. 2 ústavy) nastává v něm pouze přestávka a všechny výbory mohou pokračovat ve své práci.
ČÁST IV.
Předměty jednání.
§ 12.
Předměty jednání Národního shromáždění jsou:
1. zprávy a podněty presidenta republiky (§ 74, odst. 1, č. 5 ústavy),
2. připomínky presidenta republiky (§§ 58 a 59 ústavy),
3. návrhy, podněty a zprávy předsednictva, užšího