dnes je 7.12.2022

Input:

207/1948 Sb., Zákon o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemků, platné do 31.3.1964

č. 207/1948 Zb.
[zrušené č. 40/1964 Zb.]
ZÁKON
ze dne 21. července 1948
o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Pacht zemědělského podniku nebo zemědělského pozemku (dále jen „nemovitost“), který se skončí uplynutím doby sjednané výslovně nebo mlčky, obnovuje se, pokud není dále jinak stanoveno, na další tři roky i proti vůli propachtovatele tím, že pachtýř oznámí propachtovateli nebo jeho zástupci doporučeným dopisem v posledním roce trvání pachtu, nejpozději však šest měsíců před skončením pachtovního poměru, že si nemovitost i nadále v pachtu podrží. Obnovení pachtu však nastane, nedohodne-li se pachtýř s propachtovatelem jinak, jen do té míry, aby celková výměra nemovitostí, na kterých pachtýř po obnovení pachtu bude hospodařiti, nepřesáhla 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v oblasti obilnářské, 10 ha v oblasti bramborářské a 15 ha v oblasti pastvinářské. Při počítání výměry se nepřihlíží k rozdílům nejvýše 1 ha; nerozvedení manželé se považují spolu se svými dětmi a rodiči, žijí-li ve společné domácnosti, za osobu jedinou.
(2) Při pachtech, které se skončí do šesti měsíců po vyhlášení tohoto zákona, postačí, bude-li oznámení podle odstavce 1 propachtovateli anebo jeho zástupci doručeno do třiceti dnů po uvedeném dni, nejpozději však toho dne, kdy se pacht skončí.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro další prodloužení pachtu obnoveného podle tohoto zákona.
§ 2.
(1) Zemědělským podnikem podle tohoto zákona se rozumí hospodářský celek (dvůr, statek, usedlost), u něhož převládá hospodářství polní nebo luční, nikoliv hospodářství lesní.
(2) Zemědělským pozemkem podle tohoto zákona se rozumí role, louka, pastvina, zahrada, vinice, chmelnice, vrbovím porostlá plocha, rybník a les.
(3) Oblastmi podle § 1, odst. 1 se rozumějí zemědělské výrobní oblasti určené podle § 1, odst. 6 zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, posuzuje se výměra uvedená v § 1, odst. 1 podle oblasti, které svojí bonitou odpovídá.
§ 3.
Obnovení pachtu podle § 1 nenastane,
a) nepracuje-li pachtýř sám nebo příslušníci jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti, na pachtované nemovitosti,
b) hodlá-li propachtovatel převzíti pachtovanou nemovitost do vlastního hospodaření nebo je-li třeba provésti na ní stavbu nebo jiné zařízení, kterým se mění povaha a způsob užívání pozemku. Nepřevezme-li propachtovatel nemovitost nebo nezačne-li prováděti na ní stavbu nebo jiné zařízení do jednoho roku po skončení pachtu, je povinen nabídnouti původnímu pachtýři uzavření nové pachtovní smlouvy za podmínek podle tohoto zákona (§ 4); v takovémto případě se má za to, že s hlediska ustanovení § 1, odst. 4 zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), k přerušení pachtovního poměru nedošlo,
c) jde-li o nemovitost, která byla propachtována v