dnes je 25.9.2022

Input:

226/1947 Sb., Zákon, jímž se mění, doplňují a sjednocují některá ustanovení vojenských trestních řádů, platné do 31.7.1950

č. 226/1947 Zb.
[zrušené č. 87/1950 Zb.]
ZÁKON
ze dne 18. prosince 1947,
jímž se mění, doplňují a sjednocují některá ustanovení vojenských trestních řádů.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 5. července 1912, č. 131 ř. z., o vojenském trestním řádu a zákonný článek XXXIII/1912, o vojenském trestním řádu se mění, doplňují a sjednocují takto:
1. V § 1 se připojuje nový (druhý) odstavec tohoto z mění:
„Zvláštní zákon stanoví, kdy může vojenský soud bez předchozího řízení ukládati trestním příkazem trest a v jaké výši. Za vojenské přečiny a za přestupky a přečiny uvedené v branném zákoně může však trestním příkazem uložiti tresty na svobodě do šesti týdnů nebo tresty peněžité do 5.000 Kčs a za nedobytný peněžitý trest stanoviti náhradní trest do šesti týdnů.“
2. V § 2 se nahrazují odstavce 1 až 3 tímto ustanovením:
„Bez soudního řízení lze kázeňsky trestati vojenské přečiny, má-li představený, jemuž přísluší kázeňská pravomoc, kázeňské potrestání za dostatečné.“
3. § 7 zní:
„Vojenské soudy použijí proti osobám, podléhajícím jejich pravomoci, i když tyto osoby nenáležejí do svazku vojenského, trestního práva platného pro vojsko.
Mají-li vojenské soudy použíti trestních ustanovení, obsažených v občanských zákonech nebo předpisech, a ukládají-li tyto zákony nebo předpisy druhy trestů, které se nevyskytují ve vojenském trestním právu, uznají soudy místno nich na ony druhy trestů vojenského trestního práva, které se nejvíce podobají trestům uloženým v občanském trestním právu.“
4. § 11 zní:
„Vojenské trestní soudní pravomoci podléhají pro veškeré soudně stihatelné trestné činy, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak:
1. vojenské osoby a příslušníci Sboru národní bezpečnosti v činné službě;
2. invalidé vojska nebo Sboru národní bezpečnosti, ubytovaní ve vojenské invalidovně;
3. osoby, které jsou v prozatimní nebo vyšetřovací vazbě proto, že bylo proti nim zavedeno vojenské trestní řízení, nebo které odpykávají trest na svobodě ve vojenském trestním ústavě;
4. příslušníci vojska a Sboru národní bezpečnosti, kteří, zůstávajíce v presenčním počtu svých těles odpykávají v občanském trestním ústavě trest uložený vojenským soudem;
5. zběhové uprchlí z činné služby;
6. osoby, které náležejí k průvodu vojenských útvarů mobilisovaných nebo jsoucích mimo Československou republiku;
7. váleční zajatci a váleční rukojmí.“
5. § 13 zní:
„Vojenské trestní soudní pravomoci podléhají dále:
1. vojenské osoby mimo činnou službu pro přečin neuposlechnutí povolávacího rozkazu nebo pro přísněji trestný čin spáchaný tímto neuposlechnutím;
2. důstojníci a rotmistři vojska a Sboru národní bezpečnosti mimo činnou službu pro vojenské trestné činy a pro trestné činy, kterých se dopustili proti vojenským soudům, velitelstvím nebo orgánům, zakročujícím ve vojenských trestních soudních případech za jejich úředního jednání, jestliže spáchali tyto činy ve vojenském stejnokroji nebo ve stejnokroji Sboru národní bezpečnosti.“
6. § 14 zní:
„Mimořádnou pravomoc vojenských soudů za války určují zvláštní zákony.“