dnes je 10.12.2022

Input:

229/1949 Sb., Zákon o vkladních knížkách, platné do 31.12.1952

č. 229/1949 Zb.
[zrušené č. 84/1952 Zb.]
ZÁKON
ze dne 14. října 1949
o vkladních knížkách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Vkladní knížka je potvrzení o přijatém peněžitém vkladu, upravené tak, aby z něho byly zřejmé změny ve výši vkladu a jeho konečný stav. Vkladní knížka je cenným papírem znějícím na doručitele s výjimkou vkladních knížek Poštovní spořitelny, národního podniku, a vkladních knížek uvedených v § 5, odst. 2, které mají povahu cenného papíru znějícího na jméno.
(2) Co se stanoví v tomto zákoně o vkladních knížkách, platí i o vkladních listech.
(3) Vydávati vkladní knížky jsou oprávněny pouze peněžní ústavy, a to v rozsahu, který stanoví ministerstvo financí vyhláškou v Úředním listě.
§ 2.
(1) Záhlaví vkladní knížky musí kromě firmy a sídla peněžního ústavu, který vkladní knížku vydal, obsahovati
a) číslo vkladní knížky,
b) označení udané vkladatelem u vkladní knížky znějící na doručitele,
c) jméno a adresu vlastníka u vkladní knížky znějící na jméno,
d) hrubou úrokovou sazbu ze vkladu, sazby veškerých srážek a z toho vyplývající čistou úrokovou sazbu; případné změny těchto sazeb musí býti při nejbližším předložení vkladní knížky vyznačeny zároveň s uvedením dne, od kterého platí.
(2) Kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 musí vkladní knížka obsahovati výňatek ze stanov nebo z jednacího řádu peněžního ústavu v míře nezbytně potřebné pro poučení vkladatele.
(3) Názvu „vkladní knížka“ smí býti používáno pouze pro vkladní knížky vydané podle tohoto zákona.
(4) Vydávati vkladní knížky bez skutečného vkladu je zakázáno.
§ 3.
(1) Výplaty z vkladní knížky smí peněžní ústav provésti jen, předloží-li se mu vkladní knížka. Každý, kdo předloží vkladní knížku znějící na doručitele, jest pokládán i bez průkazu totožnosti za řádného držitele a bude mu vyplacena žádaná částka, pokud není výplatě na překážku řízení umořovací, soudní nebo jiný úřední zákaz vydaný podle zákonného ustanovení. Peněžní ústav může výplatu odepříti, je-li žádána osobou, proti níž je důvodné podezření, že nabyla vkladní knížky trestným činem. Při úplné výplatě vkladu se vkladní knížka majiteli nevrací.
(2) Výplaty vkladů mohou býti podle stanov nebo jednacího řádu peněžního ústavu vázány (vinkulovány) zejména na podpis, heslo, průkazní lístek nebo na skutečnost, o níž jest jisto, že nastati musí.
(3) O umoření vkladních knížek platí obdobně příslušná ustanovení § 23 zákona ze dne 23. září 1930, č. 143 Sb., o Poštovní spořitelně, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
§ 4.
Pohledávky ze vkladů na vkladní knížky a z úroků z těchto vkladů se promlčují ve čtyřiceti letech. Promlčecí lhůta počíná dnem posledního zápisu ve vkladní knížce. Promlčené pohledávky ze vkladů a úroků připadnou reservnímu fondu peněžního ústavu.
§ 5.
(1) Pro vkladní knížky Poštovní spořitelny, národního podniku, znějící na jméno, platí příslušná ustanovení zákona č. 143/1930 Sb.
(2) Ministr financí může nařízením stanoviti, že předpisy o vkladních knížkách Poštovní spořitelny (odstavec 1) platí nadále i pro vkladní knížky jiných peněžních ústavů buď všechny nebo jejich část a naopak.
§