dnes je 5.10.2022

Input:

237/1949 Sb., Nařízení ministra zdravotnictví o evidenci a povinném hlášení zdravotnických pracovníků

č. 237/1949 Zb.
NAŘÍZENÍ
ministra zdravotnictví
ze dne 29. října 1949
o evidenci a povinném hlášení zdravotnických pracovníků.
Ministr zdravotnictví nařizuje podle § 41, odst. 4 zákona ze dne 27. října 1948, č. 241 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákona o pětiletém plánu):
§ 1.
Ministerstvo zdravotnictví a krajské a okresní národní výbory vedou evidenci zdravotnických pracovníků, aby byly zjednány předpoklady k účelnému rozmisťování a plánování potřeby těchto pracovníků.
§ 2.
(1) Zdravotnickými pracovníky podle tohoto nařízení jsou
A. lékaři,
B. lékárníci a lékárničtí zaměstnanci s tyrocinální zkouškou,
C. tito ostatní zdravotničtí pracovníci:
a) desinfektoři,
b) dietní sestry,
c) maséři,
d) ošetřovatelé nemocných, čítajíc v to opatrovníky v psychiatrických léčebnách,
e) ošetřovatelky dětí,
f) porodní asistentky,
g) prohližitelé masa,
h) učitelé léčebného tělocviku,
ch) zdravotní a potravní dozorci,
i) zdravotničtí laboranti, čítajíc v to lékárnické laboranty,
j) zdravotní pracovnice (dosavadní sociálně zdravotní pracovnice s výjimkou těch, které jsou činny v sociální péči),
k) zubní instrumentářky,
l) zubní laboranti,
m) zubní technici (dentisté, zkoušení zubní technici),

a to i když se věnují činnosti theoretické, výzkumné, vyučovací, organisační, úřední nebo administrativní nebo jsou činni ve výrobě nebo distribuci.
(2) Toto nařízení se nevztahuje
a) na zdravotnické pracovníky v činné vojenské službě, pokud vykonávají zdravotnické povolání výhradně jako zaměstnanci vojenské správy,
b) na osoby, které sice mají kvalifikaci zdravotnických pracovníků, avšak nevykonávají zdravotnické povolání, pokud nejde jen o dočasné přerušení.
(3) Evidence a hlášení veterinářů se upraví zvláštními předpisy.
§ 3.
(1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni
a) přihlásiti se do 7. ledna 1950 do evidence zdravotnických pracovníků tím, že oznámí na tiskopisu přihlášky, který jim vydá okresní národní výbor, všechny skutečnosti důležité pro evidenci, které jsou na tomto tiskopisu uvedeny, podle stavu ke dni 1. ledna 1950; osoby, které se staly zdravotnickými pracovníky až po dni 1. ledna 1950, jsou povinny přihlásiti se do evidence stejným způsobem do 7 dnů od počátku zaměstnání nebo samostatné činnosti,
b) hlásiti do 7 dnů všechny změny, které nastaly ve skutečnostech uvedených na tiskopisu přihlášky, vyjímajíc údaje o platovém zařazení, rodinném stavu, počtu dětí a zaměstnání manžela.
(2) Zdravotničtí pracovníci podávají hlášení uvedená v odstavci 1 u okresního národního výboru, v jehož obvodu je jejich hlavní působiště. Vykonává-li zdravotnický pracovník zdravotnické povolání byť i jen částečně v zaměstnaneckém poměru, podává hlášení prostřednictvím svého zaměstnavatele (§ 4); civilní zaměstnanci vojenské správy posuzují se však v tom ohledu jako osoby samostatně výdělečně činné.
§ 4.
(1) Zaměstnavatelé zdravotnických pracovníků jsou povinni
a) přijímati, přezkoumati, doplniti svým posudkem a podati u okresního národního výboru, v jehož obvodu je hlavní působiště zaměstnancovo, přihlášky do evidence těch svých zaměstnanců,