č. 24/1964 Zb.
[zrušené č. 139/1984 Zb.]
Zákon
ze dne 31. ledna 1964
o notářských poplatcích
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Notářské poplatky se vybírají:
a) za činnost státních notářství (notářské poplatky za úkony),
b) z úplatného převodu vlastnictví k nemovitostem (notářské poplatky z převodu nemovitostí),
c) za bezúplatné nabytí majetku úmrtím občana (notářské poplatky z dědictví),
d) za bezúplatné nabytí majetku převodem (notářské poplatky z darování).
(2) Poplatky vyměřují státní notářství.
ČÁST PRVÁ
Druhy notářských poplatků
DÍL PRVNÍ
Notářský poplatek za úkony
§ 2
Předmět poplatku
Poplatek se vybírá za úkony státního notářství stanovené prováděcím předpisem (dále jen „notářský úkon“).
§ 3
Základ poplatku
Je-li notářský úkon stanoven poplatek podle ceny, je základem poplatku cena předmětu úkonu. Touto cestou se rozumí, pokud prováděcí předpis nestanoví něco jiného, cena, za kterou by bylo lze předmět notářského úkonu prodat v době a místě tohoto úkonu.
§ 4
Sazby poplatku
Sazby poplatku za notářské úkony stanoví prováděcí předpis buď pevnými částkami, anebo procentem z ceny předmětu notářského úkonu, a to za jednotlivé notářské úkony nebo za úhrn notářských úkonů. U notářských úkonů zvlášť složitých, obtížných nebo časově náročných se stanovený poplatek úměrně zvyšuje, nejvýše však o 100%.
§ 5
Poplatník
(1) Poplatek je povinen platit ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu, a jde-li o notářský úkon prováděný státním notářstvím bez návrhu (žádosti), ten, v jehož zájmu byl notářský úkon proveden.
(2)
Poplatek je vždy však povinen platit:
a) nabyvatel nemovitosti za registraci úkonů o převodu nemovitosti,
b) nabyvatel práva osobního užívání pozemku za registraci smlouvy o zřízení takového práva,
c) vlastník nemovitosti za registraci smlouvy o omezení převodu nemovitosti.
(3) Je-li poplatníků několik, jsou povinni platit poplatek společně a nerozdílně.
DÍL DRUHÝ
Notářský poplatek z převodu nemovitostí
§ 6
Předmět poplatku
(1) Poplatek se vybírá za úplatný převod nebo za úplatný přechod (dále jen „převod“) vlastnictví k nemovitosti.
(2) Vyměňují-li se dvě nemovitosti, považují se převody obou nemovitostí za jeden převod; poplatek se vybírá z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je poplatek vyšší.
(3) Je-li úplata nižší než cena, za kterou by bylo lze nemovitost prodat v době nabytí a v místě, kde nemovitost je, považuje se převod do výše úplaty za úplatný a převod ve výši rozdílu mezi úplatou a uvedenou cenou za bezúplatný.
(4) Jde-li o nemovitost nabývanou ze socialistického vlastnictví, poplatek se nevybírá.
§ 7
Základ poplatku je úplata za nemovitost.
§ 8
Sazby poplatku
(1) Sazby poplatku stanoví prováděcí předpis ve výši 6% až 13% základu poplatku.
(2) Jsou-li dosavadní vlastník nemovitosti a nabyvatel osobami blízkými a nejde-li o nabytí nemovitosti vyvlastněním nebo nabytí nemovitosti prodávané při výkonu rozhodnutí, stanoví se sazby poplatku ve výši 1% až 5% základu poplatku.
(3) Sazby poplatku z převodu nemovitostí ze soukromého vlastnictví jsou o 3% základu poplatku vyšší než příslušné…
