dnes je 19.4.2024

Input:

241/1948 Sb., Zákon o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu)

č. 241/1948 Zb.
ZÁKON
ze dne 27. října 1948
o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ.
Cíl a obsah prvního pětiletého hospodářského plánu.
§ 1.
(1) V letech 1949 až 1953 určuje hospodářskou činnost pětiletý hospodářský plán (dále jen „pětiletý plán“). Jeho hlavním obsahem je výstavba a přestavba československého hospodářství. Jeho hlavním cílem je na podkladě zvýšené produktivity práce dále podstatně zvýšit životní úroveň všech vrstev pracujícího lidu měst i venkova a na této základně upevnit svazek dělníků, rolníků, inteligence a středních vrstev městských.
(2) Pětiletý plán bude důležitým stupněm ve vývoji československé lidové demokracie k socialismu, zejména tím, že zesílí a upevní znárodněný průmysl a dále, že bude stupňovat mechanisaci a elektrisaci zemědělství a tak položí základy pro společensky pokročilejší výrobní formy v tomto hospodářském úseku. Zbývající kapitalistické prvky se budou při tom všem postupně omezovat a vytlačovat ze všech oborů národního hospodářství.
§ 2.
Cíle pětiletého plánu se dosáhne plným a stálým rozvojem výrobních sil tak, aby se národní důchod zvýšil o polovinu. Stálost rozvoje našeho hospodářství a jeho odolnost proti vlivům hospodářských krisí se zabezpečí jeho účelnou výstavbou a přestavbou a prohloubením hospodářských styků a hospodářskou spoluprací se státy s plánovaným hospodářstvím. Tím vším se upevní i obranná síla republiky.
§ 3.
Tento zákon stanoví v dalších částech podrobněji plán rozvoje výroby v jednotlivých hospodářských úsecích (část druhá), plán rozvoje hmotné i kulturní úrovně lidu jako výsledku rozvoje výroby (část třetí), předpoklady splnění pětiletého plánu (část čtvrtá), úkoly pětiletého plánu v oblastech se zvláštním zřetelem ke Slovensku (část pátá) a způsob provádění pětiletého plánu, jakož i kontroly jeho plnění (část šestá).
ČÁST DRUHÁ.
Rozvoj výroby.
Oddíl I.
Rozvoj průmyslu a řemesla.
§ 4.
Průmyslová výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 454 miliard Kčs proti 288 miliardám Kčs v roce 1948, t. j. o 57 % více. Přitom se zejména:
a) urychlí rozvoj výroby především v průmyslu hutnickém, v průmyslu kovodělném, zvláště v oboru těžkého strojírenství, dále v průmyslu báňském a chemickém a rozšíří energetická základna vybudováním dalších tepelných a vodních elektráren,
b) vystupňuje výroba stavebních hmot,
c) zvýší výroba zemědělských strojů,
d) rozšíří výroba spotřebních statků.
§ 5.
V průmyslu se v roce 1953 vyrobí:
a) v odvětví báňském především
 
kamenného uhlí
20,8 milionu tun,
hnědého uhlí
32,2 milionu tun,
koksu
8,0 milionu tun,
surové železné rudy
1,4 milionu tun;

hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 17,8 miliardy Kčs proti 13,2 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 35 % více;
b) v odvětví energetickém především
 
elektřiny
11 200 milionů kWh
plynu
2 900 milionů m3;

hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 14,1 miliardy Kčs proti 9,3 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 52 % více;
c) v odvětví hutnickém