dnes je 29.9.2022

Input:

247/1946 Sb., Zákon, jímž se mění a doplňují předpisy o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců

č. 247/1946 Zb.
ZÁKON
ze dne 19. prosince 1946.
jímž se mění a doplňují předpisy o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Dekret presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, ve znění zákona ze dne 16. května 1946, č. 130 Sb., (dále jen „dekret“) se mění a doplňuje takto:
1. V § 5, odst. 1 se vkládají v prvé větě za slova „Očistné komise“ slova „a vrchní očistné komise“. Odstavec 2 téhož paragrafu se ruší, odstavec 3 se přečísluje na odstavec 2 a odstavec 4 na odstavec 3.
2. Ustanovení § 18, odst. 3, věty druhé zní: „Předseda senátu, po případě jím pověřený člen senátu (zpravodaj), podá zprávu o případu“.
3. Ustanovení § 32 zní: „Působnost očistných komisí končí dnem 4. května 1947. Vrchní očistné komise pokračují ve své činnosti i po tomto dni.“
Čl. II.
Konečná lhůta pro podání kárných oznámení.
(1) Kárná oznámení lze projednati podle dekretu, byla-li podána u příslušné očistné komise nejpozději do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona v těch případech, kdy skutková podstata provinění bude úřadu (orgánu) příslušnému k podání kárného oznámení na podkladě jeho vlastního řízení známa nejpozději do dne počátku účinnosti tohoto zákona.
(2) Kárná oznámení podaná po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 odmítne předseda očistné komise jako nepřípustná. Proti tomuto rozhodnutí může kárný zástupce podati stížnost do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí u očistné komise k příslušné vrchní očistné komisi.
(3) Okolnost, že nebylo možné podati kárné oznámení pro činnost stihatelnou podle § 2 dekretu ani ve lhůtě stanovené v odstavci 1, není na překážku provedení normálního disciplinárního (kárného) řízení, zakládá-li tato činnost skutkovou podstatu služebního přečinu podle § 87, po případě § 153 služební pragmatiky nebo předpisů obdobných. V těchto případech neplatí ustanovení § 12, odst. 3 dekretu.
Čl. III.
Projednání případů neskončených očistnými komisemi.
(1) Dnem 5. května 1947 přechází příslušnost očistných komisí k projednání neskončených případů na příslušné disciplinární komise (jiné příslušné kárné orgány). Jde-li o zaměstnance, pro něhož v disciplinárním řízení je příslušná jako jediná stolice vrchní disciplinární komise, rozhoduje tato s konečnou platností v jediné stolici.
(2) Není-li komise (orgánu) příslušné (příslušného) podle předchozího odstavce, přechází působnost očistných komisí na disciplinární komise pro pragmatikální úředníky a zřízence při zemských národních výborech (na Slovensku při okresních národních výborech) a vrchní očistné komise na vrchní disciplinární komisi při ministerstvu vnitra (na Slovensku při pověřenectvu vnitra).
(3) Komise (orgány) pokračují v řízení podle předpisů pro ně platných s tou změnou, že o vymezení osobního rozsahu a stihatelné činnosti, o trestech a o doplacení zadrženého platu po dobu suspense a započitatelnosti této doby platí ustanovení §§ 1 až 3 a 29 dekretu.
Čl. IV.
Tento zákon