dnes je 27.9.2022

Input:

269/1949 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o národním pojištění

č. 269/1949 Zb.
ZÁKON
ze dne 19. prosince 1949,
kterým se mění a doplňuje zákon o národním pojištění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, se mění a doplňuje takto:
1. K § 3 se připojuje nový odstavec 5 tohoto znění:
„(5) Ministr práce a sociální péče může nařízením všeobecně stanoviti, že se pro účely národního pojištění určité činnosti posuzují jako zaměstnání v pracovním poměru, a upraviti zároveň odchylně rozsah a podmínky pojištění a způsob jeho provádění; pro jednotlivé skupiny osob může tato opatření činiti ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s příslušnými ústředními úřady správním opatřením.“
2. K § 6 se připojuje nový odstavec 3 tohoto znění:
„(3) Ministerstvo práce a sociální péče může upraviti pojištění členů vzorných jednotných zemědělských družstev a vzorných lidových výrobních družstev, zejména pokud jde o počátek účinnosti nemocenského pojištění, odchylně od předpisů jinak platných.“
3. Ustanovení § 36, odst. 1 zní:
„(1) Zaměstnanci pojištěnému podle § 2, odst. 1, písm. a), který je pro nemoc neschopen práce, náleží nemocenské ode dne, kdy již nemá nárok na mzdu (služné, plat, služební požitky), nejpozději od čtyřicátéhotřetího dne pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje po dobu pracovní neschopnosti, nejdéle však 365 dnů od jejího vzniku (podpůrčí doba).“
4. Ustanovení § 37, odst. 1 a 2 zní:
„(1) Osobě samostatně výdělečně činné (§ 4), která je pro nemoc neschopna práce, náleží nemocenské od čtyřicátéhotřetího dne neschopnosti po dobu jejího trvání. V prvních 42 dnech pracovní neschopnosti náleží této osobě nemocenské jen, pokud je provoz jejího podniku zastaven. Podpůrčí doba trvá nejdéle 365 dnů, počítajíc ode dne vzniku pracovní neschopnosti.
(2) Spolupracujícímu členu rodiny (§ 5), který je pro nemoc neschopen práce, náleží nemocenské od čtyřicátéhotřetího dne neschopnosti po dobu jejího trvání, nejdéle 365 dnů ode dne vzniku této neschopnosti (podpůrčí doba).“
5. K § 40, jehož dosavadní ustanovení se označují jako odstavec 1, se připojuje nový odstavec 2 tohoto znění:
„(2) Doba pracovní neschopnosti, po kterou pojištěnci nenáleželo nemocenské proto, že měl nárok na mzdu, se při počítání podpůrčí doby podle odstavce 1 posuzuje jako doba, po kterou bylo poskytováno nemocenské. Totéž platí obdobně pro započítávání prvních 42 dní pracovní neschopnosti podle § 37, odst. 1 a 2.“
6. Ustanovení § 44, odst. 2 zní:
„(2) Pojištěnka, patřící k některé ze skupin uvedených v § 2, odst. 2, písm. a) až c) nebo v § 2, odst. 2, písm. a), která byla v posledních dvou letech před porodem pojištěna alespoň 270 dní, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši nemocenského za 18 týdnů, v nichž došlo k porodu, nevykonávala-li v nich práce zakládající povinné pojištění nebo nenáleží-li jí nemocenské. Tato doba se zkracuje o dobu, po kterou má pojištěnka z důvodu mateřství nárok na mzdu (služné, plat, služební požitky). Ustanovení § 36, odst. 4 platí obdobně.“
7. K § 55 se připojuje nový odstavec 7 tohoto znění:
„(7) Způsob a podmínky zajištění lékařské služby v