dnes je 10.12.2022

Input:

280/1948 Sb., Zákon o krajském zřízení, platné do 16.5.1954

č. 280/1948 Zb.
[zrušené č. 23/1954 Zb.]
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1948
o krajském zřízení.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl 1.
Zřízení krajů a krajských národních výborů.
§ 1
Základní ustanovení.
Území Československé republiky se dělí na kraje.
Zřízení krajů.
§ 2.
(1) Zřizují se tyto kraje:
A. v českých zemích (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku):
1. kraj Pražský,
2. kraj Českobudějovický,
3. kraj Plzeňský,
4. kraj Karlovarský,
5. kraj Ústecký,
6. kraj Liberecký,
7. kraj Hradecký,
8. kraj Pardubický,
9. kraj Jihlavský,
10. kraj Brněnský,
11. kraj Olomoucký,
12. kraj Gottwaldovský,
13. kraj Ostravský;

B. na Slovensku:
14. kraj Bratislavský,
15. kraj Nitranský,
16. kraj Banskobystrický,
17. kraj Žilinský,
18. kraj Košický,
19. kraj Prešovský.
(2) Území krajů a jejich sídla (krajská města) jsou stanovena v příloze tohoto zákona, která tvoří jeho součást (dále jen „příloha“).
§ 3.
Postavení hlavního města Prahy upraví zvláštní zákon. Dokud se tak nestane, platí všeobecné předpisy.
§ 4.
(1) V případech, kde krajské hranice, stanovené v příloze, rozdělují území dosavadních okresů nebo obcí, buďtež tato území přizpůsobena krajským hranicím. V této souvislosti buď provedena nová územní organisace okresů. V českých zemích učiní tak vláda nařízením; přitom se opatření k zatímnímu vedení správy v dotčených okresech a k ustavení jejich mimořádných orgánů a dále majetkové vypořádání mezi okresy a rozdělení zaměstnanců provedou podle příslušných ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 121 Sb., o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory.
(2) Až do doby, kdy budou území okresů a obcí přizpůsobena krajským hranicím (odstavec 1), zůstává místní příslušnost dosavadních okresních a místních národních výborů nedotčena. V této přechodné době se místní příslušnost krajských národních výborů vztahuje na obvody všech okresních národních výborů, jejichž sídla jsou na území kraje. Případy této dočasně odchylné místní příslušnosti krajských národních výborů jsou v příloze zvlášť vyznačeny.
§ 5.
(1) Zříditi nebo zrušiti kraj nebo změniti jeho sídlo je možno jen zákonem.
(2) Okresy a obce mohou náležeti jen do obvodu jednoho kraje.
(3) Pro změnu hranic krajů platí tato ustanovení:
a) Přechází-li z jednoho kraje do druhého jen část území obce, platí obecné předpisy o změnách hranic obcí a okresů.
b) Do 31. prosince 1950 může vláda nařízením prováděti i jiné drobné úpravy krajských hranic, které se nedotýkají existence okresů, a v souvislosti s tím měniti území okresů. Tohoto zmocnění nelze použíti na změny krajských hranic, jež oddělují kraje v českých zemích od krajů na Slovensku.
c) Mimo případy upravené pod písm. a) a b) lze měniti krajské hranice jen zákonem.
Zřízení krajských národních výborů.
§ 6.
Pro každý kraj se zřizuje krajský národní výbor se sídlem v krajském městě.
§ 7.
Krajské národní výbory počnou působiti dnem 1. ledna 1949.
Oddíl 2.
Působnost krajských národních výborů.
§ 8.
Základní ustanovení.
(1) Krajské národní výbory vykonávají ve svém obvodu veřejnou správu ve všech jejích oborech (krajskou správu), s výjimkou těch