č. 37/1961 Zb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 8. dubna 1961
o Úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství
Dne 4. listopadu 1960 byla v Praze podepsána Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství.
President republiky Úmluvu ratifikoval dne 31. prosince 1960 a ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti dne 17. února 1961.
Podle svého článku 10 Úmluva vstoupila v platnost 19. března 1961.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství
President Československé socialistické republiky a Presidiální rada Maďarské lidové republiky,
majíce na zřeteli, že se vyskytuje určitý počet osob, které obě Smluvní strany podle svého zákonodárství považují za své občany,
vedeni přáním, aby případy dvojího státního občanství byly odstraněny tím způsobem, že si dotčené osoby zvolí státní občanství jedné z obou Smluvních stran na základě dobrovolnosti,
rozhodli se uzavřít tuto Úmluvu a jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
Václava Davida,
ministra zahraničních věcí
Československé socialistické republiky,
Presidiální rada Maďarské lidové republiky
Józsefa Marjai,
mimořádného a zplnomocněného velvyslance
Maďarské lidové republiky v Československé socialistické republice,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
Článek 1
Osoby, které obě Smluvní strany považují na základě svého právního řádu za své občany, mohou se podle této Úmluvy rozhodnout, které státní občanství si hodlají podržet.
Článek 2
1. Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území jedné ze Smluvních stran a chtějí si zvolit státní občanství druhé Smluvní strany, podají o tom písemné prohlášení zastupitelskému úřadu této druhé Smluvní strany.
2. Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území třetího státu, podají prohlášení o zvolení státního občanství zastupitelskému úřadu státu, jehož státní občanství si chtějí zvolit.
3. Pro podání prohlášení o zvolení státního občanství se stanoví lhůta jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost.
Článek 3
1. K podání prohlášení podle článku 2 jsou oprávněny zletilé osoby.
2. Za zletilé osoby podle této Úmluvy se považují osoby, které dovršily 18. rok věku nebo i osoby mladší, pokud vstoupily v manželství.
Článek 4
1. Nezletilé děti následují ve státním občanství rodiče, mají-li oba rodiče podle této Úmluvy totéž státní občanství nebo žije-li pouze jeden z rodičů.
2. Má-li nebo zvolí-li si jeden z rodičů státní občanství jedné Smluvní strany a druhý má nebo si zvolí státní občanství druhé Smluvní strany, státní občanství jejich nezletilých dětí, majících dvojí státní občanství, určuje se dohodou rodičů, vyjádřenou jejich…
