č. 52/1953 Zb.
[zrušené č. 59/1953 Zb.]
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 3. června 1953
o opatření proti fluktuaci a absenci.
Vláda republiky Československé nařizuje se souhlasem presidenta republiky podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu):
§ 1.
(1) Velká většina pracujících plní čestně a svědomitě své pracovní povinnosti. Jejich úsilí je však poškozováno nesvědomitostí některých jednotlivců a zjevy pracovní nekázně, které působí národnímu hospodářství a státu veliké škody. Proto je nutno zvýšit odpovědnost vedoucích pracovníků za udržování pevné pracovní kázně a zavést přísnější opatření proti jednotlivcům, kteří svojí nesvědomitostí poškozují výsledky budovatelského úsilí našeho pracujícího lidu.
(2) Podniky podle ustanovení tohoto nařízení se rozumějí zejména národní, komunální, družstevní podniky, podniky pro provozování zahraničního obchodu, podniky státní, úřady a orgány státní správy, národní výbory, jiné socialistické a právnické osoby, jakož i sdružení a zařízení.
Opatření proti fluktuaci.
§ 2.
(1) Zaměstnanec podniku může rozvázat pracovní poměr sjednaný na neurčitou dobu, ať s dodržením výpovědní lhůty nebo bez jejího dodržení, jen se souhlasem vedoucího podniku. Totéž platí pro rozvázání pracovního poměru sjednaného na určitou dobu před uplynutím této doby.
(2)
Vedoucí podniku je povinen dát zaměstnanci souhlas k rozvázání pracovního poměru v těchto případech:
a) není-li zaměstnanec schopen bez vážného ohrožení svého života nebo zdraví dále konat práci, k níž se zavázal, nebo je-li zaměstnanec k výkonu této práce pro svůj zdravotní stav trvale nezpůsobilý a nemůže-li býti v podniku zaměstnán jinou vhodnou prací ani po předchozí průpravě;
b) nastane-li u zaměstnance stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na starobní důchod;
c) je-li zaměstnanec přijat jako žák do výběrové školy nebo jako posluchač na vysokou školu;
d) sleduje-li zaměstnanec hlavního člena rodiny, který se přestěhoval;
e) jde-li o těhotnou zaměstnankyni nebo jde-li o matku, která pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let a má pro rozvázání pracovního poměru důležité důvody;
f) poruší-li podnik podstatnou povinnost vyplývající pro něj z pracovního poměru;
g) je-li zaměstnanec pověřen výkonem veřejné funkce, která mu brání ve výkonu zaměstnání.
§ 3.
(1)
Vedoucí podniku může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem jen v těchto případech:
a) ruší-li se výroba nebo podnik nebo organisuje-li se nově práce v podniku anebo má-li podnik podle státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo rozhodnutí nadřízeného orgánu uvolnit zaměstnance;
b) ukáže-li se, že zaměstnanec není schopen konat práci, k níž se zavázal, a nemůže-li být zaměstnán v podniku jinou vhodnou prací ani po předchozí průpravě;
c) porušuje-li zaměstnanec soustavně a ze své viny podstatné povinnosti vyplývající pro něho z pracovního poměru;
d) bude-li zaměstnanec pravomocně odsouzen ke ztrátě čestných práv občanských nebo bude-li mu pravomocně uložen trest…
