dnes je 5.10.2022

Input:

55/1947 Sb., Zákon o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, platné do 25.10.1955

č. 55/1947 Zb.
[zrušené č. 50/1955 Zb.]
ZÁKON
ze dne 1. dubna 1947
o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
§ 1.
(1) V zájmu zabezpečení výživy národa musí býti veškerá zemědělská půda obdělávána podle zemědělského výrobního plánu. Za tím účelem bude všemi příslušnými úřady a orgány veřejné správy usilováno o opatření dostatečného množství pracovních sil, dostatečného množství zemědělských strojů a jiných provozních zařízení a o organisování vzájemné spolupráce zemědělců, jakož i pomoci příslušníků jiných povolání.
(2) K trvalé přeměně orné půdy na půdu jinak obhospodařovanou, na př. louky, pastviny, lesy nebo rybníky, nejedná-li se o přeměnu podle dvouletého hospodářského plánu, je třeba souhlasu okresního národního výboru, který rozhodne na základě doporučení okresního sdružení příslušného svazu Jednotného svazu zemědělců.
§ 2.
Nemůže-li vlastník obdělati zemědělskou půdu pro nedostatek pracovních sil nebo potřebných provozních zařízení (na př. živého nebo mrtvého inventáře), takže musí věděti, že by zůstala zcela nebo zčásti ležeti ladem, jest povinen oznámiti to místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu tato půda leží, se žádostí, aby mu byla poskytnuta vhodná pomoc; oznámení jest povinen učiniti včas, aby místní národní výbor mohl zaříditi výpomoc při obdělávání. Místní národní výbor přezkouší oznámení, a shledá-li je odůvodněným, učiní neprodleně potřebná opatření, a to především podle zásad dobrovolné sousedské výpomoci, nebo podle ustanovení části II.
§ 3.
Neobstaral-li vlastník úmyslně nebo z nedbalosti obdělání zemědělské půdy zcela nebo zčásti, ač ji podle svých osobních poměrů obdělati mohl, zjedná místní národní výbor z úřední moci výpomoc podle ustanovení části II, nebo přikáže neobdělanou zemědělskou půdu na dobu 3 hospodářských let jiným zemědělským podnikatelům v obci do povinného pachtu; zemědělský podnikatel jest povinen přijmouti zemědělskou půdu do povinného pachtu v rozsahu, v jakém ji může svými prostředky, zejména svými vlastními pracovními silami, po případě za použití ustanovení uvedených v části II, obdělati a na ní řádně hospodařiti bez újmy pro svůj vlastní podnik. Při přikázání povinného pachtu budiž důsledně dbáno toho, aby jednotlivé zemědělské závody nebyly pracovně přetěžovány. Nebude-li možno přikázati neobdělanou půdu do povinného pachtu, může místní národní výbor převzíti tuto půdu do vlastního hospodaření za podmínek tohoto zákona.
(2) Jinak může býti opatření podle odstavce 1 učiněno, požádá-li o to vlastník, který sám nemůže obdělání zemědělské půdy obstarati.
§ 4.
(1) Na návrh místního národního výboru určí při přikázání zemědělské půdy do povinného pachtu (§ 3) okresní národní výbor v mezích platných přepisů výši ročního pachtovného a dobu jeho splatnosti. Při tom uváží všechny okolnosti, zejména stav půdy dané do povinného pachtu, tak aby jeho rozhodnutí odpovídalo rozhodnutí odpovídalo zásadám slušnosti, jak se zřetelem na povinného pachtýře, tak i se zřetelem na osobu, jejíž majetek