č. 67/1964 Zb.
[zrušené č. 128/1976 Zb.]
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy
ze dne 27. března 1964
o řádu pro cejchování vnitrozemských plavidel
Ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 24 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě:
§ 1
(1)
Cejchování plavidla, cejchovní zkoušku a přecejchování provádějí pobočky Státní plavební správy v Bratislavě (dále jen „plavební správa“) na písemnou žádost provozovatele plavidla. K žádosti musí být připojeny:
a) cejchovní průkaz, pokud byl již dříve vydán,
b) údaje o druhu a počtu posádky,
c) seznam předmětů patřících k plné výstroji, jakož i seznam zásob s přibližným udáním jejich váhy.
(2) Provozovatel plavidla je povinen přistavit plavidlo prázdné na stanoviště, které určí plavební správa a pomáhat podle pokynů plavební správy při provádění cejchovních úkonů.
§ 2
(1)
Cejchování lodi započne stanovením roviny ponoru prázdné lodi, tj. stanovením roviny odpovídající poloze, kterou zaujme loď při zatížení:
a) výstrojí, zásobami a posádkou, které loď nezbytně potřebuje, aby mohla plout,
b) vodou na dně, kterou není možno vyčerpat obyčejnými čerpacími prostředky,
c) u lodí samohybných také vodou používanou pro jejich chod a provozní zásobou pohonných hmot.
(2) Loď musí být v normální poloze.
§ 3
(1) Cejchovní prostor je omezen vnějšími stěnami lodního tělesa, rovinou ponoru prázdné lodi (dolní cejchovní rovina) a rovinou největšího ponoru (horní cejchovní rovina). Výška tohoto prostoru je cejchovní výška. Váha vody vytlačené tímto prostorem udává nosnost lodi.
(2) Horní cejchovní rovina je určena volným okrajem lodi předepsaným nebo obvyklým pro lodní cestu, pro niž je loď určena.
(3) Loď, kterou před cejchováním nelze přivést ani přibližně do rovnovážné polohy, má horní cejchovní rovinu v takové vzdálenosti od střední rovné části dna, aby loď při plném zatížení tuto horní cejchovní rovinu zaujala.
Cejchování lodí, které jsou určeny k dopravě zboží
§ 4
(1) K určení objemu cejchovního prostoru rozdělí se tento prostor ponornými rovinami na cejchovní vrstvy zpravidla o výšce 1 dm.
(2) Dvěma příčnými řezy, jejichž poloha se řídí podle tvaru lodi, vedenými kolmo k podélné ose lodi a k vodní hladině, rozdělí se roviny omezující cejchovní vrstvy na koncové a střední díly tak, aby střední díly byly ohraničeny přibližně přímkami. Koncové díly těchto rovin jsou pak ohraničeny křivkami. Délka každého dílu těchto rovin rozdělí se na 4 části a v dělicích bodech se odměří jejich šířky.
(3) K výpočtu plošného obsahu ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla:
v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e). (Viz obr. 1.)
Ostatní plochy se vypočtou podle pravidla lichoběžníku:
v (a/2 + b + c + d + e/2). (Viz obr. 2.)
Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.
(4) Jsou-li délky koncových dílů jednotlivých ponorných rovin nestejné (obr. 2), mohou se rozdělit stejným způsobem, jako byla rozdělena nejkratší ponorná rovina, kterou je obyčejně rovina ponoru prázdné lodi a nejkrajnější výběžky na přídi a zádi lodi se vypočítají zvlášť. Tyto nejkrajnější výběžky nesmí být delší než…
