č. 76/1948 Zb.
[zrušené č. 252/1949 Zb.]
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 13. dubna 1948
o vrácení československého státního občanství osobám národnosti německé a maďarské.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 3 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské (dále jen „ústavní dekret“):
§ 1.
Pro vrácení československého státního občanství osobám, které ho pozbyly podle § 1 ústavního dekretu, platí, pokud z ústavního dekretu jinak nevyplývá nebo dále není jinak stanoveno, všeobecné předpisy o nabývání československého státního občanství.
§ 2.
O žádosti o vrácení československého státního občanství jest rozhodnouti do pěti let ode dne, kdy skončila lhůta pro podání žádostí (§ 3, věta první ústavního dekretu). Žádosti lze však platně vyhověti jen, uplynuly-li tři roky ode dne, kdy skončila lhůta pro podání žádostí.
§ 3.
(1) Československé státní občanství lze vrátiti jen žadateli, který neporušil povinnosti československého státního občana, nenabyl jiné státní příslušnosti a má trvalé bydliště na území republiky Československé.
(2) Žadatel, který dovršil nebo nejpozději v poslední den lhůty, stanovené pro podání žádostí, dovrší 14. rok věku, musí nadto prokázati svým poměrům přiměřenou znalost češtiny nebo slovenštiny. V případech zřetele hodných může ministerstvo vnitra prominouti zcela nebo zčásti podání tohoto průkazu.
§ 4.
Československé státní občanství lze vrátiti i žadateli, který nemá zajištěno domovské právo v některé obci Československé republiky nebo nemá majetek nebo výdělek potřebný k výživě své a své rodiny.
§ 5.
(1) Žadateli, který ve stanovené lhůtě podal žádost o vrácení československého státního občanství, o němž nebylo zjištěno, že porušil povinnosti československého státního občana, a o němž lze podle jeho chování předpokládati, že se stane řádným československým státním občanem, může místně příslušný okresní národní výbor vydati osvědčení o tom, že se do vyřízení žádosti považuje za československého státního občana.
(2) Okresní národní výbor může toto osvědčení kdykoliv odvolati.
(3) Okresní národní výbor vykonává působnost podle odstavců 1 a 2 podle směrnic ministerstva vnitra.
§ 6.
(1) Ustanovení § 2, § 3, odst. 2 a § 5 se nevztahují na žadatele, kteří podali žádost o vrácení československého státního občanství ve lhůtě, jejíž počátek byl stanoven vyhláškou ministra vnitra ze dne 25. srpna 1945, č. 51 Sb., l lhůtě k podávání žádostí o vrácení československého státního občanství pro manželky a děti československých státních občanů.
(2) Ustanovení §§ 2 a 5 se nevztahují na žadatele, kteří podali žádost o vrácení československého státního občanství ve lhůtě, jejíž počátek byl stanoven vyhláškou ministra vnitra ze dne 20. prosince 1946, č. 254 Sb., o lhůtě k podávání žádostí o vrácení československého státního občanství manžely československých státních občanek.
§ 7.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
