dnes je 24.4.2024

Input:

87/1950 Sb., Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), platné do 5.7.1961

č. 87/1950 Zb.
[zrušené č. 62/1961 Zb.]
ZÁKON
ze dne 12. července 1950
o trestním řízení soudním
(trestní řád).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVÁ.
OBECNÁ USTANOVENÍ.
Oddíl prvý.
Základní ustanovení.
§ 1.
Účel zákona.
(1) Účelem tohoto zákona je upravit řízení v oboru trestního soudnictví tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona potrestáni. Pomáhat k dosažení tohoto účelu je právem a povinností každého občana.
(2) Projednávání věcí se má dít tak, aby vychovávalo občany k ostražitosti vůči nepřátelům pracujícího lidu a jiným rušitelům jeho budovatelského úsilí a k plnění občanských povinností.
§ 2.
Úkoly prokurátora a soudu.
(1) Úkolem prokurátora a soudu v trestním řízení je pečovat o to, aby byly zachovávány zákony lidově demokratické republiky a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Úkolem vojenského prokurátora a vojenského soudu je kromě toho chránit bojeschopnost ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňovat velitelskou pravomoc a tím přispívat k zabezpečení obrany vlasti.
(2) Úkolem prokurátora v trestním řízení je zejména konat přípravné řízení, bdít nad spravedlivým potrestáním pachatelů a dbát o výkon trestů jim uložených.
(3) Úkolem soudu v trestním řízení je zejména spravedlivě rozhodovat o trestných činech; o plnění tohoto úkolu pečují stejnou měrou soudci z lidu i soudci z povolání.
§ 3.
Součinnost úřadů a veřejných orgánů.
Úřady a veřejné orgány jsou povinny pomáhat prokurátorům a soudům při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádáním a trestné činy neprodleně oznamovat prokurátorům.
§ 4.
Šetření státního, hospodářského a služebního tajemství.
Prokurátor, soud a všechny úřady a veřejné orgány činné v trestním řízení jsou povinni učinit opatření, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno v tajnosti; za tím účelem postupují, pokud je to nezbytné a se základními zásadami trestního řízení slučitelné, odchylně od předpisů o trestním řízení.
§ 5.
Posuzování předběžných otázek.
Prokurátor a soud posuzuje v trestním řízení samostatně všechny předběžné otázky, které se vyskytnou; je-li tu však o takové otázce pravomocné rozhodnutí jiného soudu, úřadu nebo veřejného orgánu, vezme je prokurátor a soud za podklad svého rozhodnutí, pokud nejde o posouzení trestnosti obviněného.
§ 6.
Výjimky z působnosti trestního řádu.
(1) Pravomoci prokurátora a soudu podle tohoto zákona nepodléhají osoby, kterým přísluší právo exteritoriality nebo osobní osvobození.
(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci prokurátora a soudu podle tohoto zákona, musí být o tom vyžádáno prohlášení ministra spravedlnosti; toto prohlášení je závazné i pro soud.
Oddíl druhý.
Vojenské soudnictví.
§ 7.
(1) Vojenské soudní pravomoci podléhají:
a) vojenské osoby v činné službě,
b) vojenské osoby ve výslužbě a vojenští pensisté,
c) osoby, které se povoláním k zvláštní službě staly příslušníky branné moci,
d) příslušníci vojensky organisovaných a jiných sborů v činné službě, o nichž to stanoví