(2)
Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:
Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.
(4)
Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského se započítávají
a) doby zaměstnání v pracovním poměru;
b) doby výkonu jiných činností zakládajících nemocenské pojištění, pokud se pro tento účel hodnotí jako doba zaměstnání;
c) doba studia na vysokých školách, doba vědecké (umělecké) aspirantury a doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem;
d) doba výkonu základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách, doba služby příslušníků ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti;
e) doba členství v jednotném zemědělském družstvu;
f) doba, po kterou matka nebo žena, jež převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče;
g) doba, po kterou občan byl po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání;
h) jiné doby stanovené v prováděcích předpisech,3