dnes je 3.12.2023

Input:

87/1968 Sb., Zákon o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči

č. 87/1968 Zb.
[zrušené nepriamo č. 413/2002 Z.z.]
ZÁKON
ze dne 27. června 1968
o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 17 zní:
㤠17
(1) Nemocenské se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovníka připadající na pracovní den (dále jen „čistá denní mzda“), nejvýše však z částky 100 Kčs při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než šest pracovních dnů v průměru na týden (§ 85 zákoníku práce); při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs.
(2) Základem pro zjištění čisté denní mzdy je výdělek, kterého pracovník dosáhl po odečtení daně ze mzdy v zaměstnání zakládajícím jeho nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním před vznikem nároku na nemocenské za období stanovené prováděcími předpisy.1
(3) Nemocenské náleží za pracovní dny.2Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za něž se poskytuje náhrada mzdy.“
2. § 18 zní:
㤠18
(1) Výše nemocenského za pracovní den činí:
 
při době zaměstnání:
z čisté denní mzdy:
do jednoho roku
60 %
nad jeden rok do 5 let
70 %
nad 5 let do 10 let
80 %
nad 10 let
90 %
(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:
 
při době zaměstnání:
z čisté denní mzdy:
do jednoho roku
50 %
nad jeden rok do 5 let
60 %
nad 5 let do 10 let
65 %
nad 10 let
70 %

Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.
(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže by však tato částka přesáhla 90 % pracovníkovy čisté mzdy, činí nemocenské 90 % této mzdy.
(4) Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského se započítávají
a) doby zaměstnání v pracovním poměru;
b) doby výkonu jiných činností zakládajících nemocenské pojištění, pokud se pro tento účel hodnotí jako doba zaměstnání;
c) doba studia na vysokých školách, doba vědecké (umělecké) aspirantury a doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem;
d) doba výkonu základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách, doba služby příslušníků ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti;
e) doba členství v jednotném zemědělském družstvu;
f) doba, po kterou matka nebo žena, jež převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče;
g) doba, po kterou občan byl po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání;
h) jiné doby stanovené v prováděcích předpisech,3
(5) Pokud se započitatelné doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené navzájem kryjí, započtou se jen jednou.“
3. § 25 zní:
㤠25
Podpora při ošetřování člena rodiny
(1) Podpora při