dnes je 29.3.2024

Input:

89/1950 Sb., Zákon o trestním řízení správním (trestní správní řád), platné do 30.6.1961

č. 89/1950 Zb.
[zrušené č. 60/1961 Zb.]
ZÁKON
ze dne 12. července 1950
o trestním řízení správním
(trestní řád správní).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I.
Úvodní ustanovení.
§ 1.
Účel zákona.
(1) Účelem tohoto zákona je upravit trestní řízení správní tak, aby umožnilo rychle a spolehlivě zjišťovat a spravedlivě trestat přestupky a zajistit tak splnění úkolů trestního zákona správního, zejména vychovávat k plnění povinností při budování socialismu.
(2) Tento úkol plní národní výbory, a to v těsné součinnosti s pracujícím lidem, jenž i svou účastí při zjišťování přestupků přispívá k ochraně socialistické výstavby.
§ 2.
Povinnost stíhat přestupky.
Národní výbory stíhají všechny přestupky, o kterých se dovědí, a zjišťují při tom pečlivě všechny skutečnosti důležité pro projednání věci.
§ 3.
Upuštění od stíhání.
Jde-li o přestupek méně významný a nevyžadují-li zájmy pracujícího lidu stíhání přestupku, může národní výbor upustit od zahájení řízení nebo řízení zastavit.
§ 4.
Součinnost veřejných orgánů v řízení.
Veřejné orgány jsou povinny pomáhat národním výborům při stíhání přestupků, zejména neprodleně vyhovět jejich dožádání a oznamovat jim přestupky, o nichž se dovědí.
§ 5.
Šetření státních zájmů.
Národní výbory a jiné veřejné orgány činné v trestním řízení správním jsou povinny učinit opatření, aby státní, hospodářská a služební tajemství nebyla porušena.
§ 6.
Výjimky z dosahu platnosti trestního řádu správního.
Podle tohoto zákona nelze stíhat
a) příslušníky branné moci, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže pro přestupky spáchané v činné službě,
b) osoby, kterým přísluší právo exteritoriality nebo osobní osvobození.
HLAVA II.
Obecná ustanovení.
Oddíl 1.
Příslušnost.
§ 7.
Věcná příslušnost.
(1) Přestupky stíhají v první stolici okresní národní výbory.
(2) Vláda stanoví nařízením, které přestupky a v jakém rozsahu budou stíhat v první stolici místní národní výbory.
§ 8.
Místní příslušnost.
(1) Přestupek stíhá národní výbor, v jehož obvodu byl přestupek spáchán.
(2) Nelze-li zjistit, kde byl přestupek spáchán, anebo byl-li přestupek spáchán v cizině, provede řízení národní výbor, v jehož obvodu má obviněný bydliště, pracoviště nebo pobyt; nemá-li je v Československé republice nebo nedají-li se zjistit, provede řízení národní výbor, v jehož obvodu přestupek vyšel najevo.
(3) Je-li podle odstavců 1 a 2 příslušno několik národních výborů, provede řízení národní výbor, který první ve věci učinil opatření.
(4) Národní výbor místně příslušný k stíhání přestupku může v zájmu zrychlení řízení požádat jiný národní výbor téhož stupně, aby provedl řízení místo něho.
§ 9.
Společné řízení.
(1) Společné řízení se koná o všech přestupcích téhož obviněného a proti všem osobám, jejichž přestupky jsou v těsné souvislosti. Z důležitých důvodů lze některý přestupek ze společného řízení vyloučit.
(2) Mají-li být ve společném řízení projednány přestupky, k jejichž stíhání je příslušný jak místní, tak i okresní národní výbor, provede řízení okresní národní výbor.
(3) Společné řízení o přestupcích spáchaných v obvodu různých